Článek
V září jsme měli pokračovat tam, kde jsme začali v srpnu po měsíční pauze ve školce, tedy jezdit do školky. Protože u nás v okolí žádná speciální školka není a a do běžné školy s AP synka nevzali, jezdíme do Plzně, tedy cca 100 km denně. Ale stojí to za to. Teď začínáme druhý rok, syn je předškolák, takže letos nás čeká zápis, i když s odkladem. Ještě tedy dva roky cestování a poté se nám možná podaří zapsat ho na zdejší speciální školu.
Jenže co čert nechtěl, jak to tak bývá a asi to znáte všichni, na začátku září onemocněl. Kašel a rýma. Stejně jako minulý rok. To samozřejmě narušilo i pravidelnou docházku na ABA terapie.
Ty dva týdny byly celkem očistec. Vždy si říkám, jak bychom to zvládli v době, kdy byl covid a školky/školy byly zavřené několik měsíců. No, jistě, že bychom to zvládli, nic jiného by nám nezbývalo, ale co proti tomu je těchto čtrnáct dní. První dva dny měl laryngitidu, takže se ani sám necítil moc dobře, poté už se mu to zlepšilo a byl fit, jenže nastoupil klasický kašel a rýma. Pro něj žádná tragédie, energie měl i tak na rozdávání, ale dejte ho v takovém stavu do školky, že… Takže jsme to nějak vydrželi. Střídali jsme pobyt doma, na zahradě, občas jsme jeli na hřiště, ale na nějaké delší výlety jsme mohli zapomenout. Syn totiž neumí smrkat, takže veškerý servis obstarává odsávačka. Ale jen ta na vysavač. Ta ruční, cestovní, tu nesnese. Takže bez kapesníčků ani ránu, ale to je jen takové kosmetické ošetření. Naštěstí celkem snadno pochopil, že po vysátí nosu může jít opět ven. Tyto vracející se nemoci se nám většinou drží bez teplot, takže zavřeni doma být úplně nemusíme.
Ke konci měsíce nás čekala i návštěva speciální školy. Je to praktická škola, ale má i dvě nebo tři třídy speciální, škola sídlí kousek od nás, jsme vlastně její spádová oblast, takže docházka tam by byla ideální i co do času a šetření benzinu :-) Paní ředitelka nás velmi mile přijala, vysvětlila nám, jak to u nich chodí, ukázala nám třídy, seznámili jsme se s učiteli (no, tedy učitelkami, učitel je na škole jen jeden). Přece jenom o tom, jak funguje běžná základní škola, výuka, rozvrh se nějak člověk zajímat nemusí, to známe všichni, ale tady je to opravdu trošku jiné. Osobně jsem ale raději, že syn bude chodit do speciální školy, jednak by jej do běžné školy nepřijali a jednak je to pro něj lepší, bude mít maximální individuální přístup, což je super. Syn má beztak letos odklad, ale k zápisu, jak víte, jít musíme.
Pokud to půjde jako loni, tak počítáme, že pojedeme 2 na 2. Dva týdny školka, dva týdny doma. Tak jsme to měli minulý rok a bez nemocí byl až někdy v dubnu. Pak se zase jezdilo pořád, takže i já jsem se docela těšila na měsíc doma. :-)
Toto je naše první ohlédnutí za měsícem září, pokud to půjde, ráda takto budu psát tento malý seriál i nadále.
