Článek
Potíme se všichni – je to přirozené, normální, takhle prostě funguje naše tělo. Potem vylučujeme různé škodliviny a zároveň zajišťujeme termoregulaci. Nevýhodou potu však není jen to, že je mokrý a viditelný na kůži i oblečení, kam se vsákne. Je tu i jeho zápach. Nevím, jestli někomu pot voní, ale mně je jeho vůně vyloženě nepříjemná. A to nejen u mě samotné, ale i u kohokoli jiného.
Naštěstí nežijeme v jeskyních a máme prostředky, jak tohle vyřešit. Tedy pokud chceme.
Má správný chlap smrdět?
Slyšeli jste někdy tuhle větu? Já ano. A ráda bych se setkala s ženou, která si to skutečně myslí. Ráda bych poznala někoho, komu imponuje, že jeho partner zapáchá potem. Já netvrdím, že můj muž musí být metrosexuál, který tráví v koupelně víc času než já. Ale čisté, vyprané oblečení a používání vůně – to by měl být v dnešní době naprostý základ.
Jestli se někomu líbí, že jeho partner smrdí, budiž. Je to jejich věc. Jak se říká, proti gustu žádný dišputát. Ale prosím, zapáchejte si doma, spolu. My ostatní opravdu nejsme zvědaví na to, abychom to museli snášet na veřejnosti. Venku se dá udělat pár kroků stranou. Jenže ve vlaku, autobusu nebo tramvaji taková možnost není. Bohužel.
Antiperspirant vyjde na pár korun
Stačí, aby trochu vysvitlo slunce, trochu stoupla teplota – a už to začíná. Zástupy zpocených lidí míří do MHD. V pořádku, pot je přirozený. Ale máme moderní vymoženosti: deodoranty, antiperspiranty, vůně. Umíme pocení potlačit i jeho zápach zamaskovat. Všechno to stojí pár desítek korun, žádná závratná částka.
A tak stojím v přeplněné tramvaji a přistoupí muž. Na první pohled normální. Žádný špinavý vagabund v roztrhaném, propoceném tílku. Muž si stoupne vedle mě – a já to cítím. Zvedne ruku, aby se chytil tyče, a já mám ten zápach přímo pod nosem.
Nedá se to. Slušně, potichu a taktně ho poprosím, jestli by si mohl kousek poodstoupit, že mi ten zápach opravdu nedělá dobře. Sama už se nemám kam pohnout, ale on za sebou místo má.
Jenže takt a slušnost jsou vám k ničemu, když narazíte na vyloženého burana. Ten mi z plných plic odsekl, že na rozdíl ode mě, „vystajlované paničky“, byl v práci, kde tvrdě makal. A tak je prý normální, že se potil a smrdí.
„Antiperspirant vyjde na pár korun,“ odsekla jsem mu obratem. Nerozporuji, kde byl, ani že se zpotil. Ale teď je mezi lidmi. Věřím, že mít ve skříňce nebo batohu sprej za pár korun z drogerie opravdu není tak těžké.
Buďme ohleduplní
Ohleduplnost není jen o slušném chování a úctě k ostatním. Znamená to i to, že je nebudeme obtěžovat svým tělesným zápachem. Ano, pokud má někdo zdravotní problém, dá se to pochopit. Když se někdo voňavkou doslova polévá, až je cítit přes celou ulici, taky to není ideál. Ale to jsou extrémy.
Já mluvím o běžném, normálním použití deodorantu nebo antiperspirantu. Čekala bych, že už všichni muži pochopili, v jakém století žijeme. Ale očividně s tím někteří stále bojují.
