Článek
Vždy, když jsem jezdila po městě s kočárkem, cítila jsem se jako hrdá maminka, která přivedla na svět krásné, zdravé děťátko. Nikdy jsem neměla problém s tím, když se někdo chtěl na miminko podívat, pohladit ho nebo si ho dokonce pochovat. Pokud můj chlapeček zrovna nespal, proč ne? Vždyť o nic nejde a mnoha lidem jsem tím udělala radost – a oni ji udělali mně.
Ona má dítě?
Před pár dny jsem šla po chodníku a proti mně žena s kočárkem. Když jsme se přiblížily, poznala jsem v ní spolužačku ze základní školy. I když bydlíme ve stejném městě, dobrý rok jsme se neviděly. Potkáváme se vlastně jen na třídních srazech, které nebývají často.
Když jsem ji viděla s kočárkem, napadlo mě, jestli je to její miminko, nebo ho jen někomu vozí. Netušila jsem, že byla těhotná – dlouho jsme se neviděly a nemáme společné kamarády.
Bez roušky si ho pohladit nemůžeš
Pozdravily jsme se, zastavily a daly se do řeči; domněnka se potvrdila – kočárek skrýval jejího asi dvouměsíčního chlapečka. Projevila jsem zájem se aspoň podívat a pohladit ho; vytahovat ho z kočárku jsem nechtěla. Bývalá spolužačka mě ale okamžitě zchladila:
„Bez roušky si ho pohladit nemůžeš.“
Mohla jsem se jen podívat, a to z bezpečné vzdálenosti. Naklonit se do korbičky bylo zakázáno a jakýkoli dotyk vyloučen. Říkala jsem si, že možná má malý oslabenou imunitu – v takovém případě by to dávalo smysl.
Mám o něj strach
Stála jsem tedy ze dvou metrů, s rukou přes ústa, na špičkách nakukovala do korbičky a pozorovala roztomilého chlapečka. Neodolala jsem a zeptala se, proč ta přísná pravidla. Ukázalo se, že miminko je zdravé a imunitu má v pořádku; maminka se „jen“ bojí. Svět je prý plný bacilů, bakterií a virů a ona nechce, aby její děťátko onemocnělo.
Ach jo. Není to přehnané? Samozřejmě bych také nechtěla, aby na mé dítě sahal někdo s rýmou a kašlem. Já jsem však zdravá jako řípa a předem bych si ruce vydezinfikovala – to považuji za standard. Měla jsem prostě smůlu: s cizími lidmi se její miminko nesmí stýkat.
Snad ji to přejde
Rozumím, že se každá maminka bojí o své děťátko. Ale čeho je moc, toho je příliš. Věřím, že ji tohle přehnané hlídání brzy opustí. Nemyslím, že by se dítě mělo záměrně vystavovat nemocem, ale ani extrémně sterilní prostředí není ideální. Všechno s mírou a se zdravým rozumem.
