Článek
Nechat staršího člověka přes svátky samotného není úplně dobrý nápad. Maminka mého manžela žije už několik let sama a my se shodli na tom, že si ji vezmeme na vánoční svátky k nám. Ano, je to sice moje tchyně, ale vycházíme spolu vcelku dobře. Žádné velké konflikty nemáme. Přesto jsem pohromě neunikla.
Ano, maminko
Musím říct, že mou tchyni mi kamarádky celkem závidí. Zatímco ony se svými tchyněmi zažívají peklo, já mám vesměs pohodu. Žádné nevyžádané rady do života, žádné hádky, žádné vyčítání. Pravda, jsou věci, na kterých se neshodneme, ale nejedná se o nic zásadního.
Nakonec ale ke konfliktům došlo. Ne však s mojí tchyní, nýbrž s mým manželem. Ten zcela změnil své chování. Několik dní měl doma svou maminku a začal se chovat úplně jinak. Jako by ona byla středobodem vesmíru, jako by vládla naší domácnosti. A on se zmohl jen na to, aby jí vždy řekl: „Ano, maminko.“
Choval ses jako mamánek
Nemohla jsem uvěřit, jak se můj muž dokázal během jediného týdne proměnit. Jako by se tu na sedm dní objevil někdo úplně jiný. Z partnera, který byl rozhodný, se stal člověk, jenž nedokázal nic stanovit bez toho, aniž by se poradil se svou maminkou. I když se tchyně snažila do chodu naší domácnosti moc nezasahovat, manžel měl potřebu zatahovat ji do našich záležitostí neustále.
Cokoli bylo potřeba, s ní konzultoval. Co budeme dělat, kam půjdeme, co budeme vařit, v kolik hodin se pustíme do toho či onoho. Doslova obrátil své chování o 180 stupňů. Když tchyně odjela, já si nejen oddechla, ale řekla mu to i naplno: „Choval ses jako mamánek,“ zhodnotila jsem Vánoce s naší tchyní.
Jako posun v čase
Ten týden vypadal, jako by se můj muž vrátil do dětství, kdy pro něj byla jeho matka středobodem vesmíru a řídila mu život. I když ona sama teď nic takového podnikat nechtěla, on to téměř vyžadoval. Nebyla věc, kterou by s ní nekonzultoval, přestože naše tchyně opakovala, že je tu jenom na návštěvě a ať děláme vše tak, jak jsme zvyklí. Že nám do toho mluvit nebude. On se ale odbýt nenechal.
Nemám nic proti tomu, že má s maminkou dobrý vztah založený na důvěře, ale čeho je moc, toho je příliš. Můj muž už není malé dítě, jeho matka to ví, on na to však očividně zapomněl. A co si mám myslet já? Chtěl se snad vrátit do svých dětských let z nostalgie, nebo se přede mnou celou dobu přetvařuje a je mu lépe ne se mnou, ale s maminkou? Kdo ví.
