Článek
Koupě dovolené má být snad pozitivní zážitek. Vybíráte hezkou destinaci, slušný hotel, těšíte se na odjezd a v hlavě máte představy o tom, jak ta dovolená bude skvělá. Letos poprvé jsme se rozhodli, že si zájezd nenaklikáme doma, ale koupíme ho na pobočce. Přece jenom, měli jsme k CK ještě několik dotazů a než to řešit po telefonu nebo mailem, je lepší zeptat se osobně.
Máme vybráno
Vkročili jsme do prostor pobočky s tím, že jdeme koupit zájezd. Že máme v podstatě vše vybrané: destinaci, hotel, termín. A tak stačí vše jen sepsat, podepsat a zaplatit. Zeptali jsme se na dotazy, co nás zajímaly, a mohli jsme jít na to. Ale ouvej, slečna za stolem na pobočce cestovní kanceláře byla jiného názoru.
„A nechcete popřemýšlet o jiné destinaci?“ spustila na nás. „Ne, proč jako,“ odpověděli jsme skoro jednohlasně. „Hitem je tenhle rok Řecko a máme tady krásné hotely, které by byly lepší,“ snažila se nás zviklat. A hned nám začala ukazovat nabídku, termíny a ceny. „Ale vždyť je to o několik tisíc na osobu dražší než naše Bulharsko,“ upozornil jsem ji. A ona? Odpověděla dost nečekaně: „To sice ano, ale určitě tam budete spokojenější, věřte mi.“
Chceme jen dovolenou
Trvali jsme na svém. Bulharsko, vybraný hotel a zvolený termín. Žádné dražší Řecko ani nic podobného nechceme, sdělila jsem jí rázně. A konečně jsme se mohli pustit do vyplňování cestovní smlouvy. Ale pak nastal další konflikt. Prý občerstvení do letadla – že si ho můžeme objednat rovnou a nemusíme potom nic řešit. Koukli jsme se s partnerem na sebe a on prodejkyni říká: „Ne, díky, my bez jídla pár hodin vydržíme.“
Tohle jí nevyšlo, ale nedala se odradit. A prý pojištění. Nejprve storno zájezdu, potom klasická cestovní pojistka. „Sjednejte si to u nás, bude to výhodné, o nic se nemusíte starat,“ lákala nás. A první naše „ne“ ji neodradilo a zkusila to ještě několikrát, že nejlepší je uzavřít pojistky hned. „Chceme jen dovolenou, co na tom nechápete,“ křičela jsem na prodejkyni už značně naštvaná, rozčilená, s cílem se zvednout, odejít a opravdu si to naklikat na internetu. A u jiné cestovky.
Tak to vytiskneme
Konečně to pochopila. Jak to vím? Protože když z jejích slov zaznělo: „Fakultativní zájezdy asi také řešit nebudeme,“ věděla jsem, že i ona má jasno. Z nás žádná provize za jídlo, pojištění nebo výlety nebude. Smlouvu vytiskla, my podepsali, přiložili kartu a bylo to.
Jako já vím, že ona to vnucovat musí, že na ni tlačí nadřízení, že jsou její motivací i provize. Ale proboha, když jí někdo několikrát řekne, že ne, tak to má respektovat. Souhlasíte? Máte s podobnými prodejci také podobné zkušenosti?
