Článek
Někdy se to sejde, že člověk náhle potřebuje na chvíli pohlídat děti. A když nemůžou ani babičky – ani manžel –, zkouším svou sestru. V minulosti mi párkrát vyhověla a ani teď s tím neměla problém. To mě potěšilo: já si zařídím, co potřebuji, a ona mi na chvíli pohlídá malého.
Opravdu hlídá?
Je mi celkem jedno, co spolu dělají. Jestli si hrají, jestli vymýšlejí nějaké aktivity, nebo spolu hodinu sledují televizi. Dělá to z dobré vůle, nemůžu jí diktovat, co by měla a neměla dělat. Jsem ráda, že mi vyhověla, a nebudu jí do ničeho mluvit. Potřebuji, aby syn byl pod dozorem – byl v bezpečí – a to ona zajistí. A víc mě nezajímá.
Zajímat mě to ale začalo poté, co jsem zjistila, že věci v šuplíku v ložnici jsou jinak, než jsem je tam dávala. Mám smysl pro pořádek, všechno si rovnám důkladně, podle svého systému, a tak snadno poznám, když se mi tam někdo hrabal. Malý to být nemohl, tam ještě nedosáhne. Že by tedy moje sestra? Proboha, spletla si moje hlídání s tím pořadem, kde lidé druhým šmejdí v soukromí? Nebo něco hledala a kroky ji zavedly až do ložnice ke skříním?
Byla jsi u nás v ložnici a hrabala ses mi ve věcech
Vrátila jsem se, poděkovala jsem jí a ona odešla. Večer jsem šla do ložnice, otevřela skříň, zásuvky – a poznala jsem, že je všechno jinak. Věci byly přeházené. Syna jsem vyloučila; tam by nedosáhl. A protože jsem sestru měla vidět i druhý den, byla jsem připravena se jí zeptat.
„Byla jsi u nás v ložnici a hrabala ses mi ve věcech,“ vpálila jsem jí. Začala mlžit: „Já? Proč? Kdy? Kde?“ Když jsem jí řekla, že poznám, když mám v zásuvkách věci jinak, přiznala, že něco hledala a zamířila i do ložnice. Na otázku co prý odpověď: manikúrní nůžtičky, celou sadu. Proboha, to by opravdu nevydrželo, než přijdu? A bude ji hledat v ložnici ve skříních, a ne třeba v koupelnové skříňce za zrcadlem? Tam jsou mimochodem ty sady hned dvě!
Proč to dělá?
Kloudnou odpověď, proč mi šmejdí v bytě, jsem stejně nezjistila. Co z toho má, že projde místnosti a prohrabe zásuvky? Hledala něco konkrétního, myslela si, že najde něco zajímavého? Nebo se jen chtěla podívat, jaké mám spodní prádlo? Netuším její motivaci. Proč, proboha, v cizím bytě prohledávat cizí skříně?
Teď už vím jedno: jestli bude chtít být s mým chlapcem, budu u toho já, nebo budou venku či u ní. Nemyslím si, že by mi chtěla něco ukrást, ale je mi nepříjemné, když se někdo hrabe v mých věcech, v mém soukromí – i když je to moje vlastní sestra. Kdyby to nebylo soukromé, nemám ty věci přece zavřené ve skříni, no ne?
