Článek
Představte si, že žijete v bytě s balkonem. V domě, kde má balkon každý. I soused pod vámi. Bohužel, tento soused je vášnivým kuřákem. Během zimy to není žádný problém. Když se větší, otevřu okno dokořán na pár minut. Pravděpodobnost, že by šel soused zrovna ve stejný čas kouřit, je minimální.
Ale léto, to je jiná. Okno máme otevřené prakticky nonstop. Chceme mít doma nejenom příjemnou teplotu, ale hlavně čerstvý vzduch. No, ale s tou čerstvostí vzduchu to ze začátku nebylo tak růžové, jak jsem si myslela. Stačilo, aby soused vyšel na svůj balkon a zapálil si cigaretku. V tu chvíli se zápach z ní linul u naší nemovitosti. Bohužel.
Můj dům, můj hrad?
Začala jsem to řešit. Nejprve domluvou. Odpověď, že je to jeho balkon a že si na něm může dělat co chce, jsem očekávala. A taky jsem na ni byla náležitě připravena. Známé tvrzení „můj dům, můj hrad“ se totiž na balkony tak úplně nevztahuje. Neříkám, že nejsou výjimky, ale v případě našeho domu je to jasně dané.
Balkony jsou v souladu s § 2 písm. g) zákona o vlastnictví bytů společnou částí domu. Pravda, využívat je samozřejmě může jenom ten, kdo na ně má ze svého bytu přístup. Ale rozhodně nejsou striktně jeho. Takže, na „svém“ balkoně si člověk nemůže tak úplně dělat to, co chce. S tím se náš soused ale nespokojil a dále pokračoval ve svých cigaretových dýcháncích.
Se zdrží všeho, co…
Osobní domluva nepomohla. Bylo standardem, že několikrát denně do našeho bytu vnikal kouř z jeho cigarety. Tak jsem se rozhodla hnát to výš a zašla za předsedou našeho SVJ. Máme štěstí, že v našem domě to není žádný senilní důchodce, ale mladý muž, který je iniciativní a má přehled. A začal situaci ihned řešit.
Nebylo to nic těžkého. Ustanovení § 1013 odst. 1 Občanského zákoníku stanoví omezení vlastnického práva, a to následovně: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky omezují jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání.
A je klid
Ne, nejsem jedna z těch, která by chtěla za každou cenu dělat naschvály. Ale když máte mít byt, kde jsou i děti, každý den „provoněn“ cigaretovým kouřem, začnete proti tomu bojovat. Větrat v letních dnech považuji za standard a rozhodně nebudu žít v zabedněném bytě jen proto, že soused neukojí svou touhu po nikotinu.
Iniciativa předsedy SVJ nakonec zabrala. Soused, stejně jako řada dalších, chodí na cigaretu ven, dál od domu, kde nikoho nijak neobtěžuje. Že jsou naše osobní vztahy na bodu mrazu, jistě chápete. Ale na druhou stranu já nevím, proč bych se měla podřizovat někomu, kdo mi zasmradí byt. Jsem tolerantní v lecčem, ale také mám svá práva. Tento text budiž návodem pro každého, kdo teď v létě řeší stejný problém, jako já. Ne, kuřákům na balkonech se opravdu podřizovat nemusíme.
Anketa
Zdroj:
https://www.scmbd.cz/komu-patri-balkon-uzivateli-bytu-nebo-vsem-obyvatelum-domu
https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/narusovani-radneho-uzivani-vlastnickeho-prava-k-nemovitosti-jak-se-proti-nemu-branit
