Článek
Nebylo to poprvé, co jsem svému partnerovi něco koupila. Je běžné, že většinu oblečení kupuji já. Znám jeho vkus, vím, co se mu líbí, a tak vím, co se na něm líbí mně. A když jsem viděla zajímavě zlevněné tričko s límečkem, rozhodla jsem se, že tohle mu stoprocentně koupím, že to se mu určitě bude líbit. A mně se v něm bude líbit on.
Zkus si ho
Se vší parádou jsem ho přinesla domů a hned ho donutila, ať si ho vyzkouší. On si ho prohlédl a já v tu chvíli už viděla, že vyloženě nadšený tedy stoprocentně není. No, uvidíme. Zkusil si ho, sedělo mu dobře, slušelo mu. Ptala jsem se ho, jestli ho chce, a on, že stoprocentně ano. Tím to pro mě bylo vyřešené, nechá si ho. Já ho rovnou hodila do pračky, dala usušit, aby ho mohl co nejdříve zase nosit.
Chodil v něm
Bral si ho poměrně často a já jsem usoudila, že se mu tedy skutečně líbí, že v něm chodí rád. A v něm mu to slušelo. Měla jsem radost, že jsem mu koupila něco pěkného, co se mu líbí. I když jsem v hlavě pořád měla ten první den, kdy se na něj úplně netvářil. Ale co, to se může stát. Někdy člověk reaguje na některé věci divně, pak se mu to rozleží v hlavě a je nakonec spokojený.
Zjistila jsem, co dělal
A pak jsem to zjistila, bylo to asi za měsíc. Ráno můj partner odešel do práce v tom daném tričku, v tom ode mě. Zamávala jsem mu, on nasedl do auta a odjel. Co ale nečekal, bylo to, že se spolu setkáme. A to úplnou náhodou. On šel s kolegy na oběd, já zase šla na jídlo s kamarádkou. Vstoupíme do restaurace a vidím, že už tam sedí. A v čem? V jiném tričku.
Jen jsme se pozdravili, přišlo mi to divné, ale nechtěla jsem to řešit. Třeba si tamto polil kávou, a tak si ho převlékl. No jo, ale když přišel z práce, měl ho. Nepolité, čisté, voňavé. On si neuvědomil, že na obědě měl jiné. Takže v tom mém jen odjíždí a přijíždí.
Jo, převlékám se
Takže jsem na něj uhodila. A on šel takzvaně s barvou ven a přiznal mi, že se převléká. Že se mu to tričko nelíbí, nechce v něm chodit, a tak si ho ráno vezme, ale pak se oblékne do jiného. A odpoledne naopak. A to vše prý jen proto, že mě nechtěl zklamat a urazit… No, přijde vám to normální? Mně tedy v žádném případě nepřijde.
