Článek
Jít si občas se známými na večeři je fajn. Člověk si odpočine od každodenního stresu, něco sní, dá si něco dobrého k pití a popovídá si. Přesně tak probíhal i tenhle večer. Nezdrželi jsme se dlouho – zhruba dvě hodiny. Během nich jsme se dobře najedli, padlo nějaké to víno i pivo a pěkně jsme si popovídali. Když jsme pak obsluze oznámili, že budeme platit – pokud možno každý zvlášť –, už jsme jen čekali na účtenku.
Vytáhl stravenky
Najednou kamarád zašmátral v kapse a vytáhl poměrně velký štos stravenek. S partnerem jsme na to koukali, jako by nám právě začalo jaro. Že někdo občas zaplatí jednou dvěma stravenkami, na to jsme zvyklí. Ale on vytáhl opravdu poctivý bloček.
„Dobře,“ říkali jsme si, „asi je dostává v práci a prostě je využije.“ Mně osobně by to bylo trochu trapné – nechala bych si je spíš do supermarketu –, ale budiž. Ještě trapnější však bylo, když nás poprosil, jestli bychom mu nepomohli se stravenek zbavit.
Zaplatíte s nimi taky?
Já i můj partner jsme to nejprve přešli: ať si platí, čím chce. My měli v plánu zaplatit kartou – přiložit, píp, hotovo. Pak ale padla otázka, jestli nemůžeme zaplatit taky stravenkami: my bychom jimi uhradili svou útratu a jemu pak dali peníze v hotovosti.
První problém byl, že jsme u sebe měli jen pár stovek – platíme většinou kartou a vím, že v tomhle podniku to nikdy nebyl problém. Tenhle argument ale neprošel. Když tak prý vygeneruje QR kód, pošleme mu peníze na účet, nebo mu je dáme v hotovosti příště. Naši debatu naštěstí uťal číšník.
My první
Partner pohotově prohlásil, že zaplatíme jako první, a tím debatu o stravenkách ukončil. Oznámil, co z účtu je naše, padla výsledná částka, přiložil kartu, píp – a bylo zaplaceno. Trapnou chvíli jsme tak úspěšně odbyli.
Naši přátelé si pak zkontrolovali účet a začalo odtrhávání stravenek, jejich přepočítávání, dokud nedali dohromady potřebnou sumu. Číšník z toho nadšený nebyl, ale stravenky restaurace bere, tak co nadělá. Proti gustu…
Komu se to vyplatí?
Věřím, že stravenky jsou fajn firemní benefit, pokud člověk chodí na obědy do restaurace. Naši známí to ale nedělají – stravenky syslí a pak jimi platí v obchodech i na večeřích. Ztrapní se tak sami, což bylo vidět jak na výrazu obsluhy, tak při tom rozpačitém přepočítávání.
Restauraci se to také nevyplatí: aby dostala peníze, musí odevzdat část z hodnoty stravenek provozovateli systému. Jedině že by stravenky provozní dál rozdával zaměstnancům nebo si je sám směňoval. Z mého pohledu jsou tedy stravenky nesmysl – a trapná situace u stolu mi to jen potvrdila.
