Článek
Co se stane v normální firmě, pokud tam zaměstnanec chodí dlouhodobě pozdě? No, co asi. Nejprve to budou nějaké výtky, potom to bude poslední varování a nakonec to s největší pravděpodobností skončí výpovědí. U nás v podniku už se podle mě schylovalo k tomu, že nás opustí kolegyně Marta. Nebyl by totiž den v týdnu, kdy by ona nechodila pozdě. Někdy jednou, někdy dvakrát za týden. Občas o pár minut, jindy to byl klidně i dvacetiminutový skluz.
Pojďte do kanceláře
A bylo to znovu: přišla přesně o 15 minut později a hned, jak dorazila, řekl jí provozní, ať jde za ním do kanceláře, že musí něco probrat. Očekávala jsem, že se vrátí se slzami v očích a v rukou bude mít výpověď. Ale ona ne. Když vyšla z té kanceláře, byla celá usměvavá, nadšená a radostně nám oznamovala, že teď už pozdě chodit nebude.
Dostala jsem auto
Nedostala výpověď, ale dostala služební auto. Pravda, není to žádný zázrak — je to starší, celkem obouchaný automobil — ale jezdí. Využíváme ho k tomu, že s ním rozvážíme přes poledne obědy. Jinak se nepoužívá. A provozní se rozhodl, že ho dá k dispozici právě mojí kolegyni Markétě, aby mohla jezdit do práce včas.
Já jsem nechápala. Nerozuměla jsem tomu. Ona chodí soustavně pozdě a místo toho, aby si na ni vedení duplo, tak jí dají odměnu? To snad není ani možné. Nechápala jsem to já ani nikdo jiný u nás v restauraci.
Pojďte sem
Dusnu na pracovišti si provozní celkem brzy všiml, a tak svolal rychlou poradu na téma „auto pro Markétu“. Řekl nám, že Markéta pracuje skvěle, nechce o ni přijít a hlavním problémem jejích pozdních příchodů jsou spoje. Bydlí na vesnici, autobusy tam nejezdí vůbec, jen vlak několikrát denně. K tomu ještě musí přestupovat, takže stačí zpoždění veřejné dopravy a má problém. A to se stává.
A tak dostala služební auto, které stejně stojí na parkovišti mimo těch pár hodin přes oběd. A nebojte: benzín si bude platit a jakékoliv soukromé jízdy má zakázané, budeme jí hlídat kilometry. Po tomhle vysvětlení jsme to už chápali, brali a tolerovali. Je to sice benefit, ale ne až tak velký, jak jsme si mysleli. A nakonec — profit z toho budeme mít všichni: bude nám k ruce od začátku a nebudeme muset dělat práci i za ni.
