Kupuji prošlé jídlo, abych šetřila rodinné peníze. Doma se to bojím říct

Netrpíme žádnou velkou bídou, ale když je možnost ušetřit, ráda toho využiji. Možná si říkáte, že tím ohrožuji své zdraví, ale já si to nemyslím. To, že si koupím něco prošlého, přece automaticky neznamená, že je to zkažené. Kdyby to byl skutečný problém, naše legislativa by prodej takových potravin nedovolila. Nebo ne?

Je důležité pochopit, co znamenají jednotlivá data na obalech potravin. Datum minimální trvanlivosti označuje dobu, po kterou si potravina zachová svou kvalitu. Po tomto datu může ztratit některé vlastnosti, ale obvykle je stále bezpečné ji konzumovat.

Na druhé straně je zde datum spotřeby, které určuje, dokdy je potravina bezpečná ke konzumaci. Po tomto datu už může být konzumace riziková. Čím více času od tohoto data uplyne, tím větší riziko podstupujeme.

Pro mě jako kupujícího jsou tyto produkty zajímavou příležitostí, jak ušetřit. Když se blíží datum spotřeby nebo trvanlivosti, obchodníci často zlevňují tyto potraviny, aby je prodali a nemuseli je likvidovat. To je pro mě výhra. Čím blíže je konečné datum, tím nižší cena. U potravin s prošlou minimální trvanlivostí je sleva ještě výraznější.

Neznamená to, že kupuji jen slevy a prošlé potraviny. Ale pokud se naskytne příležitost, ráda se podívám do „koutků hanby“, jak jim říkám, a prohrabu se nabídkou. Někdy mě zaujme produkt, který jsem ještě nezkusila, a díky slevě si ho mohu dovolit.

Buďme objektivní. Pokud má potravina datum spotřeby do 12. prosince, znamená to, že ve 23:59 je stále kvalitní, ale dvě minuty po půlnoci už je nepoživatelná? Samozřejmě, že ne. Jestli si ji dám večer, nebo druhý den k snídani, na bezpečnosti to většinou nic nezmění.

U potravin s delší trvanlivostí často nehrají roli ani dny, pokud jsou správně skladovány. Některé produkty, jako jogurty, těstoviny, pečivo, sýry, uzeniny nebo máslo, lze bez obav konzumovat i po uplynutí minimální trvanlivosti.

I když považuji konzumaci prošlých potravin za víceméně bezproblémovou, mám dvě zásady: dětem je nedávám a manželovi o tom neříkám. Zdraví dětí je pro mě prioritou a u manžela vím, že by nesouhlasil. Na druhou stranu chci být zodpovědnou hospodyňkou, která dokáže ušetřit nějakou tu korunu. Tyto úspory pak můžeme využít jako rodina na jiné věci. Samozřejmě se držím rozumu – žádné extrémy. Ale pokud touto cestou můžu šetřit, proč ne?

Zdroj: https://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace/EK_DMT_best_before_cs.pdf, https://www.dtest.cz/clanek-6472/potraviny-ktere-muzete-snist-i-prosle