Kvůli kráse šly ženy často až za hranu života. Tyhle procedury to dokazují

Že chtějí ženy vypadat dokonale a sexy? Na tom není nic špatného ani divného. Ale je třeba říct, že některé kosmetické trendy jsou podivné a doslova šílené. Zvláště když se podíváme do historie. Zajímá vás, co vše ženy v minulosti pro krásu podstupovaly? Podívejte se.

Jednou z nejznámějších a zároveň nejděsivějších kosmetických praktik bylo bělení pleti pomocí směsi bílého olova a octa. Bledá pleť byla po staletí symbolem vyššího postavení, protože naznačovala, že žena nepracuje venku na slunci. No, a tak se začala používat kombinace těchto dvou látek, která sice přinesla požadovaný efekt, ale také přinesla dost vážné problémy, protože se jednalo o směs, která byla značně toxická.

Znáte rulík zlomocný? Jedná se o bylinu, kterou ženy skutečně používaly pro své zkrášlení. Jak? Kapaly si z něj šťávu do očí, aby měly rozšířené zorničky a „zářivější“ pohled. Název belladonna doslova znamená „krásná žena“ a odkazuje právě na tuto kosmetickou praxi. Z dnešního pohledu je těžké uvěřit, že jedovatá rostlina mohla být součástí kosmetické rutiny, ale právě takový byl tehdejší ideál krásy.

V 18. a 19. století se v kosmetice objevoval i arsen. Byl součástí nejrůznějších kosmetických přípravků, včetně mýdel, mycích prostředků na pleť a vlasových barev. Holt, v té době se složení kosmetiky příliš neřešilo, hlavně že se dostavil požadovaný efekt a ženy mohly být krásnější. Dnes už víme, že je to jed, ale dříve to ženy nevěděly, a když se to dozvěděly, tak na to příliš nedbaly. Tedy pokud nebylo už pozdě. To ve chvíli, kdy se začaly objevovat strupy, puchýře, boláky a vypadávání vlasů.

Dnes mají ženy celou řadu možností, jak chloupky odstranit. Klasickou žiletku, epilaci, depilaci, laser. No a dříve? To byl spíše chemický koktejl. Jak jinak si vysvětlit, že na odstranění chloupků ženy využívaly třeba nehašené vápno, ledek a orpiment. Pokud jste v chemii příliš nevynikali, tak se jedná o látky, které by mohly způsobovat poleptání kůže, podráždění očí a dýchacích cest.

Jedna z nejbizarnějších procedur 20. století byla depilace pomocí rentgenu. Krátce po objevu rentgenových paprsků si lékaři všimli, že ozáření způsobuje vypadávání chloupků, a začali toho využívat jako kosmetické služby. Prvotní nadšení pochopitelně opadlo, protože docházelo k vedlejším účinkům, a proto se od této metody samozřejmě upustilo.

Touha po výraznějším pohledu vedla i k používání vysoce nebezpečných barev na řasy a obočí. Barva slibovala výraznější vzhled a trvalejší efekt než to, co bylo na trhu běžně k dostání. Sice to fungovalo, ale jen krátkodobě. Nebezpečné složení způsobilo, že řasy a obočí začaly vypadávat. A co víc, v extrémních případech docházelo také k poškození zraku a ke slepotě.

Ve 20. století přišla i éra „zázračného“ radia. Objev radioaktivity vyvolal doslova mánii a radium se začalo spojovat s vitalitou, zdravím a moderností. I když dnešní představa radiového krému působí groteskně, ve své době šlo o symbol pokroku. Tato látka bývala zcela běžně přidávána do kosmetiky, ale také do mýdel nebo dokonce nápojů.