Článek
Být trpělivý se prý vyplácí. Opravdu ale tohle rčení platí? Opravdu bychom se jím měli řídit? Asi jak kdy a jak kde. Bude lepší stát v koloně, nebo odbočit a zkusit to objet? Dnes už tohle řešit nemusíme – díky chytrým GPS navigacím přesně víme, co časově vyjde lépe.
Ale jak je to ve vztahu? Měl by muž ženu dlouhodobě, trpělivě dobývat? Měl by si delší dobu počkat na to, než se dostane na takzvanou „čtvrtou metu“? Rozhodně by mu žena neměla nabídnout všechno hned na prvním rande. Zároveň ale platí, že všeho moc škodí.
O čem je vztah?
O všem možném. O souznění, o společném trávení volného času. O večeřích, obědech, o povídání, výletech, o vzájemné lásce a důvěře. Ale je také o dotecích, líbání, o sexu. Ano, i ten ke vztahu patří. Můžeme polemizovat o tom, kdy na něj nastane ta správná chvíle. Rozhodně to nebude na prvním, ani na druhém rande. Ale mělo by to být až po dvou měsících vztahu? Není to už druhý vyložený extrém?
Místo trpělivosti mi dal košem a našel si jinou
Podle mě je to extrém, podle mé kamarádky nikoli. A podle jejího (už bývalého) partnera to byl extrém taky. Poznali se, začali spolu randit, vídali se několikrát do týdne. Působili zamilovaně, dokonale. Ale po dvou měsících přišla kamarádka s brekem. A bylo jasné, co se stalo.
„Místo trpělivosti mi dal košem a našel si jinou,“ postěžovala si. Nejdřív jsem to moc nechápala, ale když mi všechno vysvětlila, pochopila jsem. A musím říct, že jsem se vnitřně stavěla spíš na stranu toho chlapa – jen jsem se bála to kamarádce říct. Sice jsem jí to trochu naznačila, ale její přístup mi v tomto případě připadal opravdu zvláštní.
A jaká trpělivost, ptáte se? Ano, tušíte správně: šlo o doteky, intimnosti, sex. Vídali se několikrát týdně a přesto, po dvou měsících vztahu, mezi nimi doma v ložnici za zavřenými dveřmi vůbec nic nebylo. On prý už trochu naléhal, ona ho prosila o trpělivost. A dopadlo to, jak to dopadlo.
Nedivím se mu
Moc se tomu chlapovi nedivím. Ne, nejsem z těch, kdo by roztahovali nohy na prvním rande, ale pokud se někdo během dvou měsíců vidí víc než dvacetkrát a tráví spolu celé hodiny, je víceméně normální, že už v tomhle čase k nějakým intimnostem dojde. Nevím, jak dlouho ještě chtěla moje kamarádka čekat – radši jsem se ani neptala.
Dva měsíce jsou zkrátka moc. Chápu, že ten muž utekl. Nežijeme v době, kdy byl první sex běžný až po svatbě. Intimita ke vztahu patří. Tím neříkám, že by se ženy měly hrnout do postele na první, druhé nebo třetí schůzce. Ale víc než dva měsíce je už hraniční doba. Že bych to takhle řekla kamarádce? To samozřejmě ne – jsem tu od toho, abych ji podpořila, i když mám na věc jiný názor a s tím chlapem souhlasím. A to se mi moc často nestává.
