Článek
Mám fotky svých dětí na sociálních sítích? Jasně že ano a nevidím v tom žádný problém. Mám však přesně nastaveno, kdo je může vidět a komu se mohou zobrazit. Jsou to jen lidé, které mám v přátelích. A protože nemám – jako někteří – tisíce kontaktů, ale jen pár desítek lidí, které opravdu znám a se kterými se stýkám, nevidím potíž v tom, že tam čas od času nahraju fotku, na níž jsme s dětmi, nebo na níž jsou jen ony samy.
Rozum do hrsti
Objevují se samozřejmě i hlasy, že sharenting – jak se publikování fotografií dětí na sociálních sítích nazývá – je špatný a rodiče by se mu měli vyhnout. Já mám jiný názor. Místo radikálních zákazů a příkazů stačí použít mozek, vzít rozum do hrsti.
Základem je určit si, kdo dané fotky vůbec uvidí, a to mám nastaveno striktně a jasně. Pak je potřeba přemýšlet, jaké fotky nahrát. Nikdy by mě nenapadlo zveřejnit děti třeba ve vaně, na koupališti nebo ve spodním prádle. I když snímek vidí jen pár desítek lidí, stejně nevím, jací doopravdy jsou, a nechci riskovat.
Opravdu nechápu, komu ublíží, když tam čas od času dám selfie se svými dětmi nebo povedenou momentku z výletu či dětské akce. Jestli dostanu desítky likeů, nebo žádný, je mi jedno – důležité je podělit se se známými o to, jak jsme se bavili a jak nám bylo skvěle.
Moje děti ze svých sociálních sítí okamžitě smažte
Jenže ne každý má taková pravidla a ne každý ví, jaké problémy může sharenting přinášet. Typickým příkladem jsou moji rodiče – babička a děda mých dětí. Za nich sociální sítě nebyly, dnes jsou na nich aktivní: rozdávají liky, sdílejí, komentují. Občas je ale musím korigovat a upozornit na rizika.
Když jsem nedávno zjistila, že nahráli asi padesát fotografií vnoučat naráz, musela jsem si dupnout: „Moje děti ze svých sociálních sítí okamžitě smažte,“ poručila jsem prarodičům. Sotva se snímky objevily, zvedla jsem telefon a volala mámě, aby je hned stáhla. Po naléhání mi vyhověla. Nemám nic proti tomu, když – stejně jako já – jednou za čas zveřejní jedinou hezkou fotku s vnoučky, aby se pochlubili. Ale padesát snímků, z nichž půlka nestojí za nic, jiné zachycují soukromí a na některých jsou vnoučci jen ve slipech? Takové fotky na internet nepatří.
Dáme tam něco spolu
Byly doby, kdy tohle dělali skoro po každém hlídání, protože se chtěli vnoučaty pochlubit. Nakonec – po několika hádkách a urgencích – jsme našli kompromis. Sedneme si spolu, vybereme pár opravdu povedených a neškodných fotek, a ty si pak mohou nahrát na svoje profily. Normální, obyčejné snímky, které nikomu neublíží. Takové jim dovolím – ale nad tím, co občas zveřejňovali sami, jsem musela kroutit hlavou.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sharenting
