Článek
Když jsme pozvaní na oslavu, vždy se ptáme, jestli máme něco přinést. A většinou slyšíme, že nemusíme, že všeho bude dost. Takže ze slušnosti vezmeme jen lahev a to stačí. A teď, když jsme byli my v roli hostitelů, jsme to řekli stručně a jasně: oznámili jsme, že nikdo nemusí nic nosit. A výsledek? Trochu rozpačitý.
Tady vám neseme
Kdo přišel, přinesl třeba lahev vína nebo něčeho tvrdšího. No, prostě normální věc, nic zvláštního. Ale pak přišla moje kolegyně z práce a v ruce měli tašku. Byla plná nějakých podivných, prý hrozně zdravých nápojů. Alespoň co jsem pochopila z jejího krátkého vysvětlení, proč to nese. No, asi to teď pijí — dobrá, jejich věc.
My pijeme
Nějak jsem to neřešila. Tak asi jsou na nějaké dietě, asi něco řeší se zdravím. Pravda, tyhle jejich nápoje jsem viděla poprvé v životě, v žádném obchodě je nemají, tak celkem chápu, že si je přinesli sami. V pohodě, jejich věc.
Ale ono to začalo být mnohem divnější. Moje kolegyně měla ten nápoj neustále v ruce, ale nejen že ho pila. Ona o něm všem říkala, všem ho ukazovala. Vždy začala slovy: „My pijeme právě tohle, protože…“ a teď začala vychvalovat jeho benefity, pozitiva, unikátní vlastnosti. A já, když jsem to slyšela, nemohla jsem se zbavit jediného dojmu.
Jako předváděčka
A bylo mi jasné, kam tohle vede, kam to směřuje a jak to vypadá. Kolegyně si tyhle nápoje nevzala proto, že je má ráda, že je pije. Měla jsem dojem, že je prodává. Že je součástí nějakého multi level marketingu a chce to představit světu. Protože přesně takhle se tam chovala.
Chválila to, chválila cenu, chuť, každému dávala napít, nabízela, že to sežene, přiveze. A já se hanbou propadala. Za ni — že se k něčemu takovému sníží. Naštěstí to dopadlo celkem dobře. Většina lidí ji měla na háku, takže jsem si jistá, že tyhle její podnikatelské aktivity vyšly vniveč.
A já aspoň vím pro příště, že ne vždy se na naší akci chodí lidé jen bavit. Někteří v tom očividně vidí potenciál něco vydělat.
