Článek
Pochopím, že provozovatelé občerstvení chtějí dvě věci – mít jídlo, které je rychle a jednoduše připravené, a jídlo, na kterém hodně vydělají. Je mi jasné, že se kvalita jídla ve stánku na koupališti nikdy nebude a ani nemůže rovnat tomu, co dostane člověk v kvalitní, slušné restauraci. Ale přiblížit se tomu by snad neměl být problém, nebo jo?
Nabídka dětských jídel
Je horko, tak jsme vyrazili na koupaliště. A jak to tak bývá, děti začaly mít hlad. No, tak jsme zamířili ke stánku – k jedinému, který tam byl. A když jsem se podívala na tabuli s nabídkou, vypadalo to jako moje noční můra. Já vím, že děti to snědí, že to jistě mají rády, ale opravdu je to jídlo vhodné pro malý dětský organismus v třicetistupňovém vedru?
Ta nabídka byla přesně taková, jak asi čekáte. A vlastně skoro všude stejná – hranolky, krokety, langoš, bramboráky a pochopitelně smažený sýr a řízek. Všechna jídla v nabídce prošla fritézou. Rozpáleným, přesmaženým, nezdravým olejem. Z toho by měl žlučníkový záchvat i dospělý – a tady to hrdě servírují dětem?
Pití nebylo o nic lepší
A nápoje? Taky klasika – ledová tříšť obarvená kdo ví čím, a k tomu nejlevnější rozlévané limonády z plastu, doplňované low-cost džusy, které ovoce viděly jen z rychlíku. Ach jo, vzdychla jsem si, když jsem to viděla. Už jsem chtěla odejít, když se mě obsluha zeptala, co si dám. Tak jsem se na ni v samé rozhořčenosti podívala a jasně od plic jí řekla, co si o té nabídce myslím.
Nic si nedám
„Tady, u vás? Tady si nedám rozhodně nic. Za tohle byste se měli stydět – házet všechno do fritézy a potom to servírovat dětem.“ Na obhajobu, že to lidé chtějí, jsem se jen pousmála. No, jak by nechtěli, když tady nic jiného nemáte. Dospělý to o hladu přežije, ale dítě musí jíst. Ale tady? Zapomeňte. Tady si nic nedám, i kdybych měla jet jinam a zaplatit vstupné jinde.
Nakonec jsem zkusila domluvit s paní na pokladně, že si zajedeme na oběd jinam a zase se vrátíme. Její vstřícnost mě překvapila – „Není to tady s jídlem nic moc, že?“ řekla mi. Přitakala jsem a ona mi doporučila fajn místní bistro necelý kilometr odtud.
A skutečně – stálo to za to. Kdyby vařili na koupališti takhle, lidi by tam stáli fronty. Ale oni ne – radši nechají znechucené a znuděné brigádníky sypat mražené hranolky do fritézy. Tak holt dobrou chuť těm, co to milují. My už příště víme, kam na oběd pojedeme, když opustit areál z tohoto zcela samozřejmého důvodu není problém.
