Článek
Děti jsou nejen radost, ale také starost, to je bez debat. Pokud potřebujete cokoliv zařídit, nastává problém, co s nimi. Vzít je s sebou třeba na úřad není úplně dobrý nápad. Babičky a partner jsou také v práci a platit si chůvu, to je mimo moje finanční možnosti. Takže co teď udělat?
Já ti pohlídám
Jen tak mezi řečí jsem to zmínila před kamarádkou, že někdy je náročné být matkou. A ona se hned nabídla, že mi děti klidně pohlídá, že s tím nemá problém, že si čas udělá a že dohlédne na děti, zatímco já si budu moci dojít na úřad. No, tak skvělé, to mám radost. Domluvily jsme se na konkrétní den, já si online rezervovala na úřadě termín schůzky a mohlo se vyrazit.
Vše v pořádku
Přišla k nám, já ji seznámila se základními informacemi o domácnosti, o dětech, sbalila se a vyrazila. Jasně, že jsem tak trochu přemýšlela, zda vše zvládne, zda to bude v pohodě. A pak jsem si řekla, že kdyby se něco dělo, tak mi dle domluvy bude volat. Telefon nezvonil, takže jsem se uklidnila, na úřadě vyřídila vše potřebné, cestou ještě vyřídila další věci, co mám, a stavila se ještě na nákup.
Když jsem přišla domů, hlásila mi kamarádka, že je vše v pořádku. Že mám hodné děti, že nebyl žádný problém a že to bylo skvělé. Já měla radost, že vše proběhlo bez problémů, a měla jsem i radost z toho, že mám tak skvělou kamarádku. Ale ta radost mě brzy přešla, bohužel.
Dej mi pětistovku
Děkovala jsem kamarádce, dávala jsem jí čokoládu, kterou jsem ještě koupila, jako odměnu za to, že mi pomohla. Tu si vzala a potom začala nahlas počítat, že u mě byla necelé tři hodiny, a že když jsme kamarádky, tak ať jí dám pětistovku a bude to vyřešené. „Za co?“ zeptala jsem se jí, protože jsem nějak nechápala, co má na mysli, za co jí mám platit.
„No přece za hlídání, najala sis mě jako chůvu přece.“ A já byla v šoku. Myslela jsem, že se nabídla z kamarádství, že pohlídala, protože mi chtěla pomoct. A ona za tím viděla výdělek, zisk. Hrozné — nechápala jsem absolutně, že je něčeho takového schopná. Vyndala jsem tedy z peněženky 500 Kč, dala jí to a poslala ji pryč.
Je to normální?
Myslela jsem, že kamarádi si pomáhají nezištně a zdarma. Jednou pomohla ona mně, někdy pomůžu já jí. Ale očividně ona to viděla jinak. No, tak když jí to nepřipadá hloupé a trapné, tak prosím. Ona sice přišla k penězům, ale také by si měla uvědomit, že přišla o kamarádku. Tohle byla solidní podpásovka. Kdyby hned na začátku narovinu řekla, že za to chce platit, odmítla bych a zařídila si to jinak.
