Nepřivezl mi dítě přesně? To je v pořádku, určitě měli lepší věci na práci

Není nic horšího, když spolu rodiče nedokážou vyjít. Chápu, že se může stát, že mezi nimi vyprchá láska, vášeň, přitažlivost. A tak jdou od sebe. Pokud mají děti, je to pochopitelně krapet komplikovanější. Musí se domluvit, jak, kdo, s kým, kde a jak bude. Co by mělo být základem takové domluvy? Přece dobré vzájemné vztahy.

Je to dítě vás obou. Má na každého z vás úplně stejné právo. A každý z vás by se o něj měl starat s nejlepším vědomím a svědomím. Zařídit, aby se u vás mělo vždy dobře. Nesmysly, jako záměrné soutěžení, který rodič je lepší, nebo dokonce pomluvy, nejsou v takovém případě to pravé. Stále je to vaše dítě, je vás obou a měli byste se snažit, aby i přes váš osobní rozkol mělo pořád tu nejlepší možnou výchovu.

Domluva by samozřejmě měla fungovat. Pokud bych měla s dítětem někam odjíždět, také bych apelovala na přesný čas příjezdu, aby se nám nenarušily plány. Ale pokud reálně o nic nejde, žádný plán nemáme, tak čemu vadí, že mi ho bývalý partner přinese později? Pokud vše klape, je to de facto dobrá zpráva.

Co to znamená? Že spolu patrně někde jsou, že se baví, že mají nějaký program, že si ho užívají. A můj bývalý partner má v tu chvíli dvě možnosti. Buď v zábavě pokračovat, dokud to dítě samotné neomrzí. Nebo to násilně utnout, protože ve čtyři musí být u mě. No a teď mi řekněte, co je pro naše společné dítě? Samozřejmě že je to zábava, pohoda s jedním z rodičů. Proč to končit jen proto, že jsme si před rokem stanovili nějaký přesný čas předání.

Ano, základ je napsat SMS nebo zavolat. Informace o tom, že se bývalý zdrží, považuji za naprostou samozřejmost. Vím o tom, budu s tím počítat. Ale nebudu hrotit, že přijede o hodinu nebo dvě déle, když stejně žádný konkrétní program nemám a čas mě nijak netlačí. Uvědomuji si, že oni patrně nějaký program mají. A jistě zábavný, když ho nedokážou z minuty na minutu ukončit. Beru to jako skvělou informaci, že dítě výměnu partnerů zvládá a u každého se cítí fajn.

Takže znovu, jsme lidi, spokojenost dítěte by měla být na prvním místě. Že se jednou zpozdí on a podruhé vy? Nic hrozného to přece není. Fungujte v zájmu vašeho dítěte, sváry nechte stranou a chovejte se jako dospělí lidé. Neříkám, že se k sobě někdy vrátíte, ale třeba spolu lépe zvládnete fungovat na nejbližší společné oslavě narozenin, kde by bylo také fajn, když je rodina pohromadě.