Článek
Jsou sociální dávky špatné? No — jak se to vezme. Nemám nic proti tomu, aby se pomáhalo postiženým lidem, samoživitelkám, lidem, kteří nárazově přijdou o práci nebo se dostanou do krátkodobé tísně. S čím ale zároveň nesouhlasím, je nějaká dlouhodobá podpora těch, kteří nechtějí pracovat, kteří se nechtějí zapojit do normálního života. Tady sociální podpora rozhodně nemá místo a za sebe bych nechala dávky zrevidovat a dohlédnout na to, zda je dostávají opravdu ti, co si je zaslouží.
Peníze zadarmo
Kdo v tom umí chodit, ten čerpá mnoho různých dávek. Zatímco já ani nevím, jaké existují, lidé, co jsou na nich závislí, vědí vše: kde si žádat, kdy, co doložit a kolik mohou ze státu odčerpat. Na jednu stranu mi vadí, že je něco podobného možné, ale na druhou stranu je neodsuzuji. Využívají vlastně jen toho, co stát umožňuje.
Když je štědrý a nabízí peníze zadarmo, proč by toho někdo jiný nevyužil, proč by jiný člověk nenatáhl ruku, když může. Ale je to opravdu takové terno, jak někteří říkají? Je opravdu lepší být na dávkách než normálně žít, normálně pracovat, standardně vydělávat? To si nemyslím.
Nevšimla jsem si, že by si lidé na dávkách nějak vyskakovali
Jsou osoby, kterým jsou lidé na dávkách doslova trnem v oku. Ano, to chápu. Když si představím, že já chodím osm hodin do práce, partner také, a potom je rodina, kde se oba manželé válí doma a berou dávky, člověku to hne žlučí. Ale potom, když se nad tím člověk zamyslí s čistou hlavou, bez emocí, tak vlastně lidem na dávkách není až tak co závidět.
A tohle jsem se snažila nedávno vysvětlit v hádce, ale bez úspěchu. „Nevšimla jsem si, že by si lidé na dávkách nějak vyskakovali,“ tvrdila jsem. A za příklad jsem dávala své okolí. Každý, kdo v mém okolí normálně slušně pracuje, nekouří, neutrácí za chlast, si žije dobře. Buď splácí hypotéku své nemovitosti, nebo je v hezkém pronájmu. Má auto, žije aktivním životním stylem, jezdí na dovolenou, s dětmi na výlety. Nikdo nevypadá, že by nějak strádal.
A ve svém okolí mám i ty, co jsou na dávkách. Pravda, jsou celý den vidět u domu nebo ve městě, protože do práce nechodí. Ale neviděla jsem, že by měli nějaké slušné auto. Nemovitost, kde bydlí, také není jejich — o její kráse bych mohla pochybovat. Nikdy jsem neslyšela, že by někdo na dávkách jel na dovolenou; v restauraci na obědě nebo jen tak večer na pivo jsem takového člověka také neviděla. Tak o čem ten život tedy je?
Na dávky může každý
A nakonec, pokud to někdo někomu závidí, tak přece na dávky může jít také. Stačí dát výpověď v práci, zbavit se majetku, nastudovat si, co je potřeba vyplnit, přinést všechny formuláře a lejstra na určená místa. A je to.
A peníze zadarmo se budou sypat, člověk bude mít celý den volna. Ale musí se smířit s tím, že si toho ze svého života až tak neužije. Já radši půjdu na osmičku do práce, můj partner také, abychom vydělali víc a mohli z toho života něco mít. Mně to vyhovuje, a pokud někdo závidí dávky, dodnes nechápu, proč na ně nejde, když je to podle něj takové terno.
