Článek
Je mi jasné, že všude nejde vybudovat plnohodnotné zastávky. Tak je tomu i v našem městě: vše je spíše šité horkou jehlou. Na silnici je namalované označení, vedle stojí cedule označující zastávku a hned u ní chodník, který se pochopitelně plní lidmi čekajícími na autobus. Když autobus přijede, všichni se řadí do nekonečné fronty, která blokuje průchod. A ještě jsou dotčení, když se já, matka s kočárkem, snažím projet.
Stůjte trochu normálně
Připomíná mi to některá lyžařská střediska, kam jsem jako mladší jezdila. Lidé se tam řadili směrem do kopce – místo klasického „trychtýře“ u nástupu se vytvářela široká řada, a kdo dojel až dolů, musel si buď šlápnout nahoru na konec fronty, nebo se pokusit předbíhat.
A právě tak to vypadá, když u nás lidé čekají na autobus. Mohli by stát hezky při kraji chodníku, jeden za druhým, jenže nestojí. Blokují ho úplně. Fajn, chápu, že když se už taková fronta vytvoří, těžko se to mění. Ale proboha, nevidí, že po chodníku chodí i jiní lidé?
Nezajímá mě váš autobus, uhněte z chodníku
Už z dálky vidím frontu k autobusu. Jít jinudy? V tomhle místě to nejde. Musela bych přes travnatý pás až na silnici, obejít autobus druhým jízdním pruhem a vrátit se na chodník. Tahle varianta opravdu nepřichází v úvahu. A tak se blížím k frontě a hledám skulinku, kudy bych s kočárkem mohla projít. Nic. Několikrát zopakuji „s dovolením“, ale bez úspěchu – je to, jako bych tam vůbec nebyla.
„Nezajímá mě váš autobus, uhněte z chodníku,“ nasazuji tedy tvrdší kalibr. A konečně se něco děje. Jenže že by se lidé nějak ochotně rozestoupili, to se říct nedá. S kyselými obličeji mi uvolnili sotva tolik místa, abych projela, a hned poté znovu vytvořili neprostupnou lidskou zeď. Ach jo. Proč?
Kam se poděla normálnost?
Kam se vytratila slušnost? Ne, opravdu nechci nic vynucovat, ale když jdu po chodníku, přijde mi normální, že mohu projít. Nebo snad lidem připadá v pořádku, abych tam deset minut čekala, než se polovina fronty nasouká do autobusu?
Proč neuhnou? Bojí se, že je někdo předběhne a oni se do autobusu nedostanou? Pak ať si koupí lístek online, ideálně s místenkou, a mohou nastupovat klidně poslední. Mají jistotu, že jejich místo je pro ně zarezervované. Není to lepší? Zvlášť když si takhle místo u řady dopravců rezervujete zadarmo?
