Článek
Nečekala jsem, že sjednání jednoduché pojistky na majetek bude takové peklo. Myslela jsem si, že prostě stačí chvilka a je to — zadám hodnotu majetku a mám pojistku. Ale ejhle, na pobočce pojišťovny jsem zjistila, že je to extrémně komplikované. Různé pojistné produkty a balíčky, různé rozsahy, pojistné podmínky. Kdybych to měla všechno studovat, je to na celý den.
Něco mi tam naklikejte
Takže když mi několik minut pojišťovačka říkala, co bych tam chtěla, co bych mohla mít, co zase ne, přestalo mě to bavit. Rovnou jsem jí řekla, ať mi tam prostě něco nakliká — nějaký základ — že tomu nerozumím. A že nemám celý den na to tam sedět. Tak tedy nastavila nějaký základní pojistný balíček, ke kterému ale zase začala doporučovat doplňkové služby. Jak jinak — nejsou zadarmo a jen navyšují cenu pojistky.
Už mě to začínalo štvát, takže jsem jasně řekla, že chci levný základ, sdělila pojistnou částku a trvala na návrhu smlouvy. Konečně jsme měli něco hotovo a já jsem mohla diktovat své osobní údaje. Ale velmi brzy nastal problém.
Potřebuji e-mail
Paní za stolem chtěla ještě e-mailovou adresu. Řekla jsem, že ji mám, ale nechci ji dávat; nemám zájem o spam a nějaké další nabídky. Trvala jsem na tom, že to chci prostě sjednat bez e-mailu. A nastal problém — prý to nejde. No a to je přesně ono: chtějí ho na marketing, chtějí ho na zasílání důležitých věcí. A nedochází jim, že člověku jen zaplevelí schránku a když něco přehlédne nebo když něco nepřijde, nakonec řeknou, že je to jen a pouze jeho chyba.
Řekla jsem, že e-mail prostě nedám, trvám na svém. Ani svůj, a už vůbec ne někoho z rodiny. Maximálně si mohu založit nějaký jednorázový na pár minut. Ale s tím měla zase problém pojišťovací agentka, protože potřebuje, aby na něj šlo vše doručovat.
Já tam dám svůj
A potom přišel šok: zaměstnankyně pojišťovny navrhla, že tam tedy zadá svou e-mailovou adresu. Jenom jsem na ni zírala, zda to myslí vážně. Opravdu jí přijde normální, že všechny moje dokumenty, smlouvy a informace budou chodit jen a pouze na její adresu? Větší neprofesionalitu snad neznám. Tohle mě dokonale zarazilo.
Řekla jsem jí, že tohle už je opravdu vrchol, že je to snad nějaká legrace, že tohle nemůže být normální. Nenechala jsem ji to ani vyplnit, rovnou jsem vstala, rozloučila se s tím, že o smlouvu nebudu mít zájem. Šla jsem domů s plánem vzít telefon, obvolat pojišťovny a najít tu, kde to půjde bez e-mailové adresy. Roky si zakládám na tom, abych se vyhýbala zbytečnému spamu, abych ji nedávala každému na počkání, a pojišťovna mi tenhle plán nenaruší.