„Podivnou směsku z útulku jsem určitě nechtěla,“ šokovala mě známá se psem

Chcete domácího mazlíčka, pejska? Dnes existuje mnoho možností, jak ho získat. Pokud chcete být i trochu etičtí a ohleduplní, je fajn vyrazit do útulku nebo se poptat, zda někdo nemá psa, o kterého se už například kvůli zdravotnímu stavu nedokáže starat a hledá pro něj nový domov. Ne každý ale tuto cestu zvolí.

Je samozřejmě v pořádku i to, když chcete psa takzvaně „papírového“. Máte jistotu jeho původu a víte o něm vše potřebné. Ani to není špatná volba, naopak. Pokud máte takové priority a zároveň finance na koupi, proč do toho nejít?

Ano, přesně tak se říká situaci, kdy někdo chová psy vyloženě „na kšeft“. Kdy mu jde primárně o co nejvíce štěňat, která může následně prodat. Množírnou přitom nemusí být nutně jen člověk, který chová desítky psů a prodává je po stovkách. Množírnou může být klidně i majitel jedné feny, kterou nenechal kastrovat a která zabřezne s jakýmkoli psem pokaždé, když se naskytne příležitost, jen proto, aby se štěňata dala výhodně zpeněžit. Ano, i tohle lze považovat za množírnu. Koupit takto „vyrobeného“ psa je to nejhorší, co může člověk udělat.

Lidé to bohužel dělají – koupí si psa z množírny bez ohledu na cokoli. Mám čerstvou zkušenost se svou známou. Minulý týden jsem ji potkala s pejskem. Ihned jsem se vyptávala, odkud ho má. Vzhledem k jeho vzhledu jsem tipovala útulek, což by mě i potěšilo, ale přišla ledová sprcha. „Podivnou směsku z útulku jsem rozhodně nechtěla,“ šokovala mě.

V tu chvíli mi bylo zcela jasné, odkud pes pochází. Pochybuji, že by má známá dala pár desítek tisíc za papírového psa. Navíc to očividně byla směska několika ras, takže by těžko měl nějaké oficiální doklady. A tak jsem z ní pomalu dostala další informace a potvrdilo se mi, co jsem tušila. Útulek odmítla, zato uvěřila anonymní prodávající z internetu, kterou nikdy předtím neviděla.

Fotografie krásných štěňátek, lákavá cena, trochu obchodních fíglů – a je vyřešeno. Takhle přesně má známá koupila svého psa. Vyskočil na ni inzerát, prodejkyně nechtěla moc peněz, a ještě přidala pár vět o tom, že zbývá poslední štěně a zájemců je hned několik. A bylo to. Z ranní konverzace se stal odpolední nákup.

Nákup, který se možná zdál výhodný, ale rozhodně není. Pořád jde o situaci, která spadá do kategorie množíren. Chápu, že se lidem před kastrací feny mohou narodit nechtěná štěňata, že psa třeba neuhlídají. Stát se to může. Taková štěňata pak majitelé někdy rozdají nebo prodají jen za úhradu veterinárních nákladů – a to je v pořádku. Ale jakmile někdo prodává štěňata pravidelně, každý rok, a dělá to cíleně, není to žádná náhoda, ale záměr vydělávat na množení. A to je prostě špatně.

A závěr mého příběhu? Bohužel není moc pozitivní. Když jsem si nechtěla nechat svůj názor pro sebe a na rovinu jí řekla, co si o takových prodejcích i kupujících myslím, rozešly jsme se ve zlém. Ale co se dá dělat? Já množírny nepodporuji a pokud je podporuje má kamarádka, nebudu to tolerovat ani přehlížet.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mno%C5%BE%C3%ADrna