„Pošlete předem několik tisíc,“ naletěla jsem podvodníkům na známou fintu

Roky jsem si myslela, že mě nikdo nedokáže napálit a připravit o peníze. Četla jsem o různých fintách, byla obezřetná a získala pocit, že mně se nic stát nemůže. Jenže pak nastal pravý opak. Já naletěla na tu nejbanálnější fintu, která vůbec existuje. Tento text ať je varováním i pro ostatní, i když věřím, že nikdo z vás nebude tak hloupý jako já.

Můj dosavadní mobil už dosluhoval, a tak jsem se rozhodla pořídit si nový, lepší model. Vím, mohla jsem zajít přímo do kamenné prodejny, mohla jsem si koupit použitý telefon od osvědčených prodejců. Ale já zabrousila na internetový bazar – místo plné „výhodných“ nabídek. A skutečně, několik prodejců nabízelo můj vytoužený model za výrazně nižší cenu, než jakou jsem viděla v obchodech. Na jeden z takových inzerátů jsem odpověděla.

A pak to začalo. Zatmelo se mi před očima, mozek se vypnul a já snila o svém levném vysněném telefonu. Komunikace s podvodníkem probíhala hladce, ochotně posílal další fotky, neměl problém s dobírkou ani s rychlým odesláním. Ale najednou začal tlačit: prý má více zájemců a chce mít jistotu, že já telefon skutečně chci. Že si ho na dobírku vyzvednu, a nebude se válet čtrnáct dní na poště.

Utvrzovala jsem ho, že mám zájem a peníze připravené. A tak přišel s požadavkem na zálohu. Slíbil, že o tuto zálohu poníží dobírkovou částku a tak bude mít jistotu, že to myslím vážně. Jako smyslů zbavená jsem otevřela internetové bankovnictví a poslala peníze.

Peníze jsem odeslala, podvodník mě ještě párkrát ujistil, že telefon hned zabalí a odešle. A potom ticho. Přestal reagovat na e-maily, SMS, nebral hovory. Po pár dnech už bylo i jeho telefonní číslo nedostupné. Bylo jasné, co se stalo. A taky vím, čí je to chyba – jen a jen moje. Tak hloupě naletět si budu vyčítat roky. Policii jsem to samozřejmě nahlásila, ale pochybuji, že se svých peněz ještě někdy dočkám.

Slyšela jsem o mnoha podvodech, kdy se lidé vydávají za někoho jiného, kdy se nabourají do telefonů a počítačů, kdy na člověka zkoušejí sofistikované triky. Jenže jak vidno, vůbec to není nutné. Jakmile vypne mozek, stačí, že si někdo řekne o zálohu a já v domnění, že výhodně koupím telefon, bez váhání peníze pošlu někomu, koho jsem nikdy neviděla, od koho mám jen e-mail a telefonní číslo, bez jakékoli další identifikace. Jsem hloupá? Ano, jsem. Ale chybami se člověk učí. Pár tisíc korun budiž mou lekcí. Vím, že už nikdy takovou chybu neudělám.