Článek
Kdyby to šlo, místo do auta jdu radši na vlak nebo autobus. Ale vlastní automobil je prostě jednodušší, pohodlnější, rychlejší, a nakonec i ekonomičtější způsob přepravy. Proto kdykoliv někam potřebuji jet sama, nebo s dětmi, sedám do auta. A ač jsem ateistka, modlím se, abych na silnici potkala co méně seniorů.
Každá skupina má svá specifika
Muži řidiči jsou obvykle rázní, agresivní. Porušují rychlost, lepí se, dávají najevo svou dominanci. My ženy, často váháme, jsme až přespříliš opatrné, což nemusí být každému po chuti. Mladí řidiči, ti zase mají sklon k machrování, předvádění se, což může způsobovat mnoho hodně nebezpečných situací.
A potom jsou tu senioři. Skupina řidičů, kterou bohužel na silnicích musíme potkávat také. Už z dálky je jasné, kdo za volantem sedí. Jejich způsob jízdy je často nenapodobitelný a já se vždy modlím, abych se co nejrychleji dostala před takového motoristu. Abych byla, až něco způsobí, už hodně daleko.
Poznám je už z dálky
Jasná charakteristika seniora za volantem je hodně váhavá jízda. Tím myslím hluboko pod rychlostními limity. Na devadesátce jede svých klidných sedmdesát a je mu úplně jedno, že za ním je šňůra aut. On se na více necítí, tak si jede svým tempem.
A potom tu jsou křižovatky a kruhové objezdy. Když zrovna dokáže trefit správný jízdní pruh, a dokonce použít blinkr, je to důvod k oslavě. Na kruhovém objezdu, tam se mu dost často pomotá přednost, nebo správné použití blinkru. Když vidím, jak najíždějí bez toho, aby dávali přednost a při tom zapínají levou směrovku, musím si ťukat na čelo.
Běžnou věcí, se kterou se u seniorů za volantem setkávám, je také nevyzpytatelnost. Normální člověk, pokud potřebuje odbočit nebo zastavit, tak dá blinkr a pozvolna se chystá k danému úkonu. Senior, ten ne. Najednou dupne na brzdu, nečekaně odbočí, nebo se klidně začne otáčet. Co na tom, že mám co dělat, abych zabránila srážce. To mu je úplně jedno.
Extrémní pomalost reakcí, to je další jasné poznávací znamení. Ostatním autům už svítí brzdová světla, u seniora nic. Až po chvíli zbystří, že se něco děje a měl by také brzdit. Člověka chystajícího-se vstoupit na přechod, toho nevidí. Co se děje kolem něj, to nevnímá. A když má zareagovat, trvá to dlouho, hodně dlouho.
Senioři do veřejné dopravy?
Náš stát má mechanismy, jak nebezpečným seniorům zakázat řízení aut. Ale ty nejsou využívány tak, jak mi měly. Nedůslednost lékařů je prvním problémem, který v tomto směru existuje. Já bych přidala i kondiční jízdy a posudek instruktora autoškoly. Teprve ve chvíli, kdy senior vyhoví s jak v praxi, tak zdravotně, by mohl za volantem pokračovat. Jinak raději ne.
