Článek
Když je něco v akci, je jasné, že toho člověk často může koupit jenom omezené množství. Nejenom že je to jasně napsáno v letáku nebo i na štítku u daného zboží. Je to velmi často i kontrolováno, a tak když jde člověk několikrát, prodavačky nebo pracovníci ostrahy si ho všimnou a nedovolí mu udělat druhý nákup toho stejného. Ani když má jinou kartičku, ani když to má pro jiného člověka. Prostě limit je na osobu a šmitec.
Když je to bez akce
A co když jdete pro zboží, které není v akci? Mnoho lidí si myslí, že ho můžete nakoupit kolik chcete. Že když není nikde uvedeno, kolik je maximální počet kusů, mohou si nabrat, kolik chtějí. No jo, ale takhle jednoduché to není. Že to není napsáno přímo u zboží, neznamená, že to není napsané jinde. Každý obchod má nějaký provozní řád, své podmínky, informační řád. A tam se lze dočíst i to, že nákup neakčního zboží může být nějak omezený.
Může to být třeba tak, že je to v množství obvyklém pro domácí spotřebu, nebo tam mohou být přímo uvedeny kusy. A jak to vím? V jednom takovém obchodě jsem pracovala a tyto podmínky jsme si museli prostudovat. A pokud nám přišlo, že zákazník bere opravdu enormní množství, třeba do svého vlastního obchodu, měli jsme mu nákup zakázat, s odkazem právě na tyto podmínky.
Proč jdete třikrát?
Platí to samozřejmě i pro běžného spotřebitele, jako jsem já. A protože jsem nakupovala na větší oslavu, rozhodla jsem se, že nebudu riskovat. Že půjdu raději na třikrát a budu doufat, že mi to projde. Takže jsem poprvé vzala větší nákup, pípla svou kartičku a prošla. Šla jsem podruhé, k jiné pokladní, použila partnerovu kartičku a zase mi to prošlo.
Potom jsem šla potřetí, použila kartičku kamarádky, opět k jiné pokladně, a tam už jsem oku pozorné pokladní neunikla. I když jsem předtím byla u sousedních pokladen, všimla si mě. A ptá se, proč jsem šla třikrát, proč jsem to nevzala najednou.
Nemůžu, přece
A já vytáhla z kapsy papír, který říká, že zboží mohu nakoupit jenom v obvyklém množství, v jasně stanovených kusech. A protože jsem toho potřebovala více, rozhodla jsem se neprovokovat a jít na třikrát, na různé kartičky, aby to vypadalo, jako když je to i pro tři osoby.
A co se stalo? Pokladní se na mě podívala jako na blázna, zakroutila hlavou, něco si zamumlala a dál mlčky markovala. Asi se setkala poprvé v životě s někým, kdo tohle vůbec nějak aktivně řeší. Ale holt, mě je to milejší jít radši třikrát, než si pak vyslechnout, že nedodržuji nějaké jejich směrnice, se kterými jsem souhlasila tím, že jsem do obchodu vstoupila.
