Článek
Někdy by mě zajímalo, jestli jsou tchyně prostě takové od narození, nebo to jenom dělají naschvál, protože se to od nich tak nějak vyžaduje. Co mám na mysli? No samozřejmě jejich chování vůči partnerkám svých synů. Já mám tchyni, o které mohu říct, že jsem s ní víceméně v pohodě, ale občas má také své dny a nálady. Jako nedávno.
O domácnost musíš pečovat
Když má ty své nálady, pořád se jí na mě něco nelíbí. Jak vypadám, jak se oblékám, co dělám ve volném čase, a teď k tomu přidala to, jak pečuji, nebo spíš nepečuji o svou domácnost. No, já si myslím, že svou domácnost vedu dobře: máme doma uklizeno, čisto. Děti chodí v čistém oblečení, mají co jíst, vše funguje, vše klape. A že si chci najít čas i na sebe, na své záliby a koníčky? No proboha, co je na tom?
A tohle jí očividně vadí, protože spustila, co vše dělám špatně a co bych měla dělat jinak. Měla bych mít více uklizeno, teplé jídlo denně by mělo být samozřejmostí i večer. Měla bych zapomenout na prosecco nebo kávu s kamarádkami a radši být doma a dělat něco smysluplnějšího, abych byla k dispozici dětem nebo partnerovi, kdyby něco potřebovali.
Jako za socíku
To na mě bylo moc, protože jsem si přesně vzpomněla na svoje dětství. Na ten socialismus, kdy máma byla doma doslova jako služka. Prala, vařila, uklízela, žehlila, nikam nechodila, dřela od rána do večera. A táta byl v práci a potom v hospodě. Tohle je snad domácnost, kterou si představuje moje tchyně? Tak na to ať hodně rychle zapomene.
Až to u nás nebude fungovat, až bude vidět, že se neumím postarat, ať mi klidně přijde nadávat. Ale do té doby? Ať se stará sama o sebe. Já nejsem žádná služka, připoutaná řetězem ke sporáku nebo k pračce. Já jsem žena, co i přesto, že je matka a partnerka, chce ten život nějak žít. Je na tom něco špatného a divného? Jasně, že není. A pokud si někdo myslí opak, je mi ho celkem líto.
Zapomeňte
Když se vykecala, rázně jsem jí to řekla. Že žádnou socialistickou služku ze mě dělat nebude. Taková, jako moje máma, nikdy být nechci. Ona byla kvůli tomu doma vyloženě chudák. Obětovala se pro všechny. Že bych měla být taky taková? Ne nikdy. A pokud jste, tohle byla i vy, maminko, je mi vás líto, rázně jsem to ukončila.
