Článek
Bez peněz do hospody nelez. Tohle pravidlo platilo, platí a pochopitelně platit bude. Je na každém podnikateli – hospodském, jakou zvolí cenovou politiku. A je na každém hostovi, zda ji bude akceptovat a na kávu, pivo a jídlo do daného podniku přijde.
Proč se zdražuje?
Vliv na ceny v restauraci má mnoho věcí. Nájem, energie, náklady na personál a pochopitelně také ceny surovin, za které musí kuchař uvařit. Výše nájmu nebo mzdy, je obvykle věcí smlouvy. Co ale dohledatelné je, to jsou ceny energií. Ty klesají a dodavatelé představují nové, výhodnější ceníky. Dohledat se dají pochopitelně i ceny surovin, kde také došlo k poklesu u celé řady produktů. Příkladem je třeba mouka, vejce, mléko, cukr. To vše zlevnilo o 22–28 %. Levnější je ale třeba i kuřecí maso, které stojí o více než 16 procent méně než dříve.
Každý rozumně uvažující si položí otázku. Je za zdražováním vyšší nájem? Nebo to jsou vyšší mzdové náklady, které hospodský má, aby si personál udržel? Tohle patrně nezjistíme, to je zakotveno ve smlouvách, které asi žádný podnik nezveřejní. Ale pokud jde o náklady na energie a suroviny, tady je pokles patrný. Tak proč nejdou dolů i ceny jídel?
Kdo by zlevňoval, když nemusí
Je svoboda, každý může podnikat dle svého vlastního vědomí, svědomí a uvážení. Nikdo nikomu nemá právo mluvit do cen. O tom, ať rozhodne trh. Tedy zákazníci. Pokud zákazníci chodí do podniků, ten z principu nemá sebemenší důvod zlevňovat. Proč by to také dělal, když to není nutné. Možná nám to jako konzumentům přijde nespravedlivé, ale buďme objektivní. Také bychom cenu nesnížili, když by nás k tomu nedotlačily okolnosti.
Nikdo na světě patrně nebude zlevňovat, pokud nemusí. K tomu by restauratéra měly donutit až okolnosti. Nedostatek hostů, konkurence, změna klientely, změna konceptu. Nikdo by ale nezlevnil jenom tak, jen proto, že se mu zlevnili vstupy.
Ano, vadí mi to
Na jednu stranu chápu restauratéry, že nezlevní. Když nemají důvod, nemají ani motivaci. Z druhého pohledu mi to proti nám, konzumentům, přijde trochu nespravedlivé. Vzpomínám ještě na covidová léta, kdy jsme do restaurací chodili pro krabičky s jídlem a pro pivo do pet lahví. To proto, abychom jim pomohli.
A teď, když mohou ukázat svou druhou tvář, vstřícné gesto, nic se neděje. Místo, aby jako poděkování za roky, co jsme je pomáhali udržet nad vodou, zlevnili, nechají ceny tak, jak jsou. Nebo dokonce zdraží. Já vám, že gastro byznys není nic jednoduchého, ale pamatujme, že jste tu také díky nám. Bylo by fér nám oplácet stejnou mincí.
