Článek
Než si někdo pořídí domácí zvíře, měl by si pořádně rozmyslet, zda se o něj zvládne starat. Nejde jen o pravidelnou péči, ale i o řešení situací, kdy člověk odjíždí na výlet, víkendový pobyt nebo dovolenou. O zvíře se zkrátka musí někdo postarat, nebo musí jet také. A je jedno, jestli je to křeček, rybičky nebo pes. Každé zvíře potřebuje péči a lásku. Kdo nemá čas nebo city, neměl by si žádné zvíře pořizovat. Zvíře není spotřební zboží, které by se dalo jednoduše vrátit.
Koupili si psa
Od syna víme, že jeho kamarád ze školky má psa. Už několikrát se o tom zmínil, prý si ho pořídili a starají se o něj. Několikrát jsme je i potkali, syn si s pejskem hrál, dováděl, blbnul. Hned potom projevil zájem o vlastního mazlíčka, ale to jsme mu vymluvili. Přece jenom mít psa je velký závazek. Nemáme tolik času se o něj starat a máme spoustu aktivit, kvůli kterým by byl chudák sám doma. A to nechceme.
Synovi jsme to vynahradili aspoň tím, že si může jít hrát ke kamarádovi a tam si pejskem užít. Pro nás to bylo ideální řešení: nebudeme muset psa pořizovat a syn se s ním občas poctivě vyblbne. Bez všech povinností, které děti (ale i dospělé) brzy omrzí.
Mami, budu mít pejska!
Náš „dokonalý plán“ se začal hroutit ve chvíli, kdy se syn vrátil ze školky a nadšeně hlásil, že budeme mít pejska. Prý nám ho Martin nechá, protože jeho rodiče říkali, že si ho můžeme vzít. Nejdřív jsem to brala na lehkou váhu, myslela jsem, že to jsou jen dětské představy. Pak jsem ale potkala Martinovu maminku – a ta mi řekla, že už je prý s naším synem domluvená. Oni se o psa nestíhají starat a do útulku ho dát nechtějí. Rádi by ho svěřili někomu, u koho se bude mít dobře. Ano, u nás by se měl možná dobře, ale my ho jednoduše nechceme.
Co si to dovolujete?
Chvíli jsem si myslela, že je to jen součást dětských her, ale nebyla. Martinova maminka to myslela vážně. Opravdu se chtějí psa zbavit a opravdu ho chtějí vnutit nám. A to vše přes malého synka. To jsem jednoznačně odmítla a dala jí jasně najevo, že psa nechceme, a navíc, že tlačit na nás skrze city malého dítěte je to nejhorší, co může dospělý člověk udělat. Zvlášť když je to rodič, matka…
Pes nebude
Bylo hodně smutku a slziček, ale nakonec jsme synovi vysvětlili, že psa si nevezmeme. Že šlo o hloupý nápad, o kterém se s námi nikdo neporadil. Abychom mu to přece jen vynahradili, vymysleli jsme kompromis: každý volný víkend budeme jezdit venčit do nedalekého útulku. Tam si synek bude moct pohrát se psy a my budeme mít jistotu, že na nás už nikdo podobnou „boudu“ neušije.
