Článek
Zjistily jsme, že i když se známe celý život, ve skutečnosti o sobě víme hrozně málo. A všechno se ukázalo až na naší společné dovolené. Tu jsme plánovaly už dávno, ale vždycky z toho nějak sešlo. Až letos jsme se obě rozhodly, že vezmeme naše děti a pojedeme spolu na dovolenou. Bez našich partnerů, jen my dvě a děti. Plány byly jasné, představy taky, ale realita byla úplně jiná.
Odlišné denní režimy
Samotný zájezd byl v pohodě. Let proběhl hladce, transfer bez problémů, hotel byl přesně takový, jaký jsme očekávaly. Vypadalo to na dokonalou dovolenou. Ale hned první den po příjezdu se ukázalo, jak odlišné denní režimy máme. Kamarádka se svým dítětem vstává už kolem šesté ráno, zatímco my si rádi pospíme minimálně do osmé. Společné snídaně byly tedy okamžitě pasé. Zatímco oni byli na pláži už od otvíračky, my jsme dorazili kolem desáté.
Jenže už za hodinu bylo jedenáct – čas, kdy kamarádka hnala svého syna do hotelu, aby nebyl přes poledne na slunci. Zatímco my jsme si užívali mořských vln, oni už byli zpátky na pokoji a chystali se na oběd. Zatímco oni byli první v jídelně, my jsme tam chodili až na poslední chvíli. Kvůli tomu samozřejmě nevycházel ani odpolední odpočinek našich dětí, které si po obědě chodily zdřímnout. Takže zatímco kamarádka už mířila zpátky na pláž, my jsme teprve šli spát.
Odpoledne na pláži vypadalo podobně jako dopoledne. Společně jsme strávili asi hodinu, než se kamarádka začala balit na večeři, zatímco my jsme si užívali podvečerní koupání. Ani na večeři jsme nešli společně, a tak jsme se sešly až večer s vidinou společné procházky nebo posezení v hotelovém baru, zatímco děti si budou hrát na hřišti.
Ale to se nepovedlo. Kamarádčin syn, který po obědě spal, už byl unavený a otrávený, takže se sbalili a šli spát, zatímco my jsme si užívali procházky a atrakce, které naše destinace nabízela.
Jako přes kopírák
Následující dny probíhaly úplně stejně. Naše představy, že si naše děti budou společně hrát několik hodin denně a my si budeme užívat pohodovou dovolenou, drinky a opalování, se rozplynuly. Byly jsme každá za sebe, každá se svým dítětem, a viděly jsme se jen párkrát za den. Ani jedna z nás nechtěla ustoupit a měnit svůj zažitý denní režim. Něco, co si budujete několik let, prostě nelze jen tak změnit.
Plány a realita jsou dvě různé věci. Dovolená, kterou jsme si původně představovaly jako odpočinkovou, se změnila v každodenní zápřah u našich dětí. Aspoň jsme si uvědomily, že se vlastně známe méně, než jsme si myslely, a jak moc jsou naše životy odlišné. Obě máme svůj řád, ale naprosto jiný. A měnit ho kvůli týdnu u moře nedává smysl. Dovolenou jsme si nakonec užily, ale shodly jsme se, že příště už pojedeme zase každá zvlášť, se svými partnery.
