Se synem na kole aneb Jako jedni z mála jsme mysleli na bezpečnost

Vyrazit s dětmi na cyklovýlet je vždycky náročné. Základem je špičkový technický stav našeho vybavení, detailní naplánování trasy a pochopitelně ochrana. Vše klaplo, tak jsme šlápli do pedálů. Po pár kilometrech jsme si připadali jako exoti.

Naše země se může pyšnit opravdu hustou sítí cyklostezek. Pravda, některé vedou lesem, jiné po nezpevněných cestách a v řadě případů je cyklotrasa delší než v případě jízdy po standardní silnici. Cyklovýlety ale nejsou o tom, někam chvátat, ale užít si pohyb, počasí, příjemnou jízdu. A také jsou o bezpečí. Nechápala jsem, kolik lidí s dětmi riskuje na hlavních silnicích, místo aby zajeli na nedalekou cyklostezku. Ano, v součtu je její trasa asi o kilometr delší, ale stojí ten ušetřený čas za to, aby riskoval, že ho sejme nějaký šílenec v autě?

Potkali jsme několik rodinek, které příliš neřešily bezpečnost svých dětí. Ať už šlo o děcka na kolech, nebo na odrážedlech, ochranu hlavy prostě neměly. Přitom stačí chvilka nepozornosti, pád na hlavu a dítě může mít doživotní následky, nebo zemřít. Nebezpečí přece hrozí kdekoliv, nejenom na silnici, kde jezdí auta. Klidně i na lesní, klidné cyklostezce, kde člověk za den nepotká ani živáčka.

Potkali jsme také rodiče, kteří byli o malinký kousek zodpovědnější. Ale opravdu jenom o malý kousíček. Jejich potomek sice helmu měl, ale už na první pohled bylo vidět, jak nedrží. Helma na dětské hlavě lítala ze strany na stranu. Byla nejméně o dvě čísla větší, řemínky na upevnění byly na volno. Taková helma dítěti při jízdě značně překáží a celou cestu mu komplikuje. Při pádu stoprocentně odletí z hlavy a bude to stejné, jako by dítě bylo bez helmy.

Bylo i několik rodičů, kteří mysleli na zodpovědnost jenom na půl. Je sice fajn vidět, že jejich děti na kolech, odrážedlech nebo v sedačkách, helmu mají. Ale jejich rodiče, ti už byli na kolech bez helmy. A to je také chybou. Je sice fajn, že v případě pádu bude chráněno dítě, ale rodič by měl myslet i na svou bezpečnost. K čemu bude, že dítě skončí nezraněno, když rodič skončí v nemocnici v lepším případě s rozraženou hlavou.

Ano, chvíli jsme si připadali jako exoti. Jak tím, že jsme všichni měli helmy správných velikostí, které byly správně zapnuté, tak tím, že místo po silnici jsme radši zvolili cyklostezku. Za exoty jsme byli i tím, že jsme jeli spořádaně bezpečně za sebou, nebo tím, že když jsme přijeli k hospůdce, dali jsme si s manželem místo piva nealkoholickou limonádu.