Článek
Co si dělám ve svém bytě, je jen a pouze moje věc. Chápu, že vedení SVJ v našem domě má strach, aby nedošlo k nějakým problémům, ale myslím, že vzájemný respekt, slušnost a ohleduplnost jsou věci, na kterých by se mělo stavět v první řadě. Pokud se já snažím, abych sousedy rušil minimálně, aby rekonstrukce byla ohleduplná a profesionální, rychle hotová, očekávám, že vstřícný přístup bude mít i vedení našeho domu.
Jdu to zkontrolovat
Makáme, pracujeme a najednou zvonek. Představte si: jste špinaví, doma prach, nepořádek, hluk – a mezi dveřmi stojí soused. Člen našeho SVJ, člen výboru, a dožaduje se vstupu do našeho bytu. Prý má právo to zkontrolovat. Kroutím hlavou, teď nechci, aby se tam motal. A stejný názor má přítel, který ho rovnou vyhodí, že teď není vhodná doba na nějaké kontroly rekonstrukce.
Uplyne asi deset minut a on tam stojí zase. Tentokrát v ruce mává nějakým papírem. Jsou to stanovy SVJ, podle kterých má výbor pravomoc kontrolovat rekonstruovaný byt. No dobrá, tomu rozumím. Ale nikde tam není specifikováno, že může chodit nárazově, bez ohlášení, do toho největšího bordelu, když je největší práce. Takže znovu – rázně jsme ho vyhodili, že má smůlu.
A vy tomu rozumíte?
Večer jsme za tímto sousedem zašli, co tedy potřebuje? A on, že zkontrolovat rekonstrukci. Říkáme: dobrá, právo na to očividně máte. A vy stavebnictví nějak rozumíte? A prý ne. To nás rozesmálo a říkáme si, co by tam asi tak dělal, co by tam zkoumal? A tak mu narovinu řekneme jediné: Jestli chcete okouknout, jaké to budeme mít, přijďte, až to budeme mít hotovo – rádi vás pozveme na kafe.
Ale jestli opravdu chcete zkontrolovat, jestli to děláme dobře, jestli je vše v pořádku, tak vám garantujeme, že tam nic nevykoukáte. Takže si sežeňte někoho z oboru, nějakého odborníka, domluvte si termín a my nemáme problém vám byt zpřístupnit, ať ten zkontroluje, zda vše probíhá tak, jak má – s ohledem na společné části domu, nosné zdi a tak dále.
A byl klid
Čekáme týden, dva, tři – a nikdo. Žádná ohlášená ani neohlášená návštěva. Pak náhodně tohoto souseda, pana Dvořáka, potkáváme na chodbě. A ptáme se, kdy přijde. Prý nikdy, prý nám věří, že vše děláme správně, odpovědně a že máme zkušené řemeslníky. Znovu nás to pobaví, protože jeho první návštěva tedy měla být co? Jen zvědavost, potřeba lézt do našeho bytu nebo snaha dělat ze sebe důležitého, že je ve výboru a má nějaké pravomoci? Očividně ano.
