Článek
Zastávám názor, že šaty dělají člověka. Je to právě oblečení, které výrazně ovlivní první dojem. Ovlivní to, co si o konkrétním člověku myslí. Ne, nehledím na to, zda je oblečení značkové. Hledím na to, zda je čisté, neošoupané a také, zda se hodí na danou situaci a dané místo. A jelikož s manželem pravidelně navštěvujeme divadelní představení, mám za ty roky celkem zajímavý přehled o tom, v čem lidé dokážou přijít. A stydím se za ně.
Jsme za exoty
Dokážu pochopit a tolerovat, když na nějaké vesnické ochotníky, kteří odehrají své představení v sále místní hospody, někdo přijde v riflích a tričku s límečkem. Na tom bych neviděla nic špatného. S ohledem na prostředí je to celkem slušné oblečení a jsem si jistá, že většina obecenstva v něm chodí opravdu jenom ve svátečních nebo výjimečných příležitostech. Ale když někoho podobného potkáte v divadlech krajského města, řeknete si, zda je to normální?
A s každým rokem, s každou další návštěvou si začínám říkat, že to asi normální je. Zda to nakonec nejsme my dva, já a manžel, kdo je za skutečné exoty. Lidé, kteří chodí oblékaní jako my dva, začínají být v menšině. To je opravdu tak zvláštní vzít si na návštěvu divadla oblek – v případě muže, a společenské šaty – v případě ženy? Dodneška vzpomínám na svou již zesnulou učitelku ze základní školy, která nám vštěpovala do hlavy, že návštěva divadla je událost společenská, a to vyžaduje náležitý úbor. Myslím, že by se divila, v čem dnes lidé chodí. Možná dobře, že se toho nedožila.
Co vše vídáme?
Ne, titulek mého článku nebyla žádná nadsázka, ale krutá realita dnešní doby. Myslela jsem si, že rifle a tričko s límečkem nic nepřebije. Ale mýlila jsem se. Skutečně jsme narazili i na návštěvníky v teplácích a mikině. Výjimkou nebyla ani mládež s kšiltovkou na hlavě. Džíny a barevná trička s potiskem také nejsou ničím výjimečným. V létě se objevují dokonce i kraťasy.
Je to normální? Ne, není
Vy, kterým to přijde normální, klidně se tu ohánějte svobodou, pohodlím a tolerancí. Já to za normální nepovažuji. Proč? Protože znám jiná slova. Jsou to slušnost, etika, etiketa. Já považuji návštěvu divadla v něčem jiném než v obleku a šatech za maloměšťáctví a buranství.
