Článek
Být u tchyně na celý víkend je samo o sobě dost náročné. Ale zvládali jsme to bez větších konfliktů. Ten největší vlastně nastal až v neděli při našem odjezdu. A z jakého důvodu? Ona se rozhodla, že po nás bude chtít peníze za pobyt. Ano, skutečně.
Mám větší výdaje
Nikdy by mě nenapadlo chtít po někom, kdo u mě zůstane třeba na víkend nebo i na týden, nějaké peníze. Přišlo by mi to naprosto šílené, divné, zvláštní. Ale asi jsem jiná — nebo je možná jiná moje tchyně, která udělala pravý opak.
Odjížděli jsme od ní v neděli, byli jsme u ní od pátku. A ona při odjezdu natáhla ruku, jestli jí dáme něco za pobyt. Že žije sama, peněz nemá nazbyt a měla s námi mnohem vyšší výdaje. A nerada by je kompenzovala ze svého. Já jen zakroutila hlavou, protože si moc nedovedu představit, o kolik víc asi protopila, prosvítila, projela na elektřině a plynu. O moc ne.
Tady máte
Nejprve jsem si myslela, že je to nějaká legrace, ale ona to myslela opravdu vážně. Skutečně chtěla nějaké peníze. Sáhla jsem do peněženky a vytáhla z ní 500 Kč. „Tady máte, maminko, doufám, že to stačí,“ řekla jsem a vrazila jí pětistovku do ruky. A ona? „No, snad ano, to tak nějak vyjde,“ odpověděla mi.
Hrůza, tohle její chování. Že svítilo navíc pár žárovek a že proteklo o něco víc vody, při dnešních cenách, a ona za to chce pětistovku? Nechápala jsem, ale měla jsem jasno: tohle stoprocentně nezůstane bez odezvy.
Pomsta bude
U nás byla na víkend už několikrát a nikdy v životě by mě nenapadlo po ní něco chtít. A to jsem si jistá, že toho spotřebovala celkem dost. Její návyky nejsou úplně normální. Sprchuje se desítky minut a voda protéká, ve svém pokoji pro hosty má přetopeno, neustále tam má zapnutou televizi.
Až příště přijede, vím, co udělám. Ne, nebudu po ní chtít peníze jen za ten poslední víkend. Budu po ní chtít peníze za poslední víkendy. Třeba jí dojde, že když ona od nás chce pětistovku za tři dny, tak nám dluží už hezkých pár tisíc. A mile ráda ji zavezu i k bankomatu — samozřejmě za předpokladu, že mi tu cestu proplatí. To je jasné.
