Článek
Že nám tchyně pořád do všeho mluví a nic jí není dost dobré? No, to už je takový kolorit. Jistě to zná každý. Jediná obrana, jaká ve většině případů existuje, je apatie. Prostě si toho nevšímat, nechat to být, ať si plácá, co chce. Takhle jsme to dělali dlouhé měsíce, roky. Ale jednoho dne jsme se rozhodli udělat to jinak.
Jak chcete, maminko
Už jsme toho neustálého rýpání měli opravdu dost, a tak jsme si s partnerem řekli, že když má jeho matka takovou potřebu do všeho mluvit, uděláme tedy vše podle ní. Pokaždé, když bude mít nějakou výtku, přijmeme ji a uděláme to tak, jak chce ona. Uvidíme, kdo tuhle hru nervů vydrží déle. Jestli my, nebo ona.
A proč to děláme? Je to jediná možnost, jak ji donutit si uvědomit, že to, co navrhuje, nemusí být vždy správné, ideální, optimální. A taky že by si měla uvědomit, že žijeme své životy a můžeme si je žít přesně tak, jak chceme my sami.
Tak jo, dobrý nápad
A začalo to. Přijela k nám na nedělní oběd a hned spustila. Že prý proč nemáme na stole ten modrý ubrus — tak jo, dobrý nápad a hned jsme ho šli měnit. Při servírování jí vadily prý špatně zvolené talíře a příbory — no nevadí, hned jsme to začali měnit, ať je to podle jejího gusta. Přelévání polévky byla obzvlášť zábava.
Nevadilo ani, že neměla chuť na větrník, který se podával jako zákusek. Partner hned skočil do auta a za 15 minut přivezl z cukrárny dva indiány. Na procházku jsme se oblékali asi 30 minut, protože cokoliv jsme dětem dali my, bylo špatně. Tak jsme je převlékali k dokonalosti naší tchyně.
Děláte to schválně?
Byla to ona, kdo to nevydržel. „Děláte to schválně?“ obořila se na nás. „Ale vůbec ne, maminko. Děláme to proto, abyste byla spokojená, aby to bylo přesně tak, jak to považujete za správné,“ odpověděla jsem jí s úsměvem na rtech. A myslím, že tohle zabralo: najednou přestala do všeho mluvit, přestala radit a nechala nás, ať si děláme, co chceme.
Vím, že tohle vydrží pár dní, ale až zase začne radit, tak jí jenom připomenu ten dnešní den. Zda máme znovu začít dělat věci podle ní. A když vím, jak pak už začala docela šílet, hodně rychle a brzy si uvědomí, že by měla dát zpátečku.
