Článek
Pevně doufám, že se nikdy nevrátí doba, kdy by se podnikatelům nařizovalo, co mají prodávat a za kolik. Bohužel se už objevují první pokusy zavést třeba povinnou vodu zdarma nebo za velmi nízký servisní poplatek. Také bych měla zmínit, že restaurace by údajně měly prodávat aspoň jeden nealko nápoj, který by byl levnější než pivo. Takže vlastně se už do skladby jídelního lístku a cenotvorby mluvit začalo. Snad to nebude pokračovat dál.
Co si dáte?
Jdu ke stolu, kde sedí rodinka se dvěma dětmi. Muž pro sebe a svou partnerku objednává dvě piva. Pak si vezme slovo ona, aby se veřejně podivila nad cenou domácí limonády. Nevím, co na to říct. Za prvé, nápojový lístek nesestavuji ani cenotvorbu nedělám, a hlavně – ceny tam přece jsou uvedené. Nevím, jak mám reagovat na něco, co vím a co je tam jasně napsané.
Myslí si snad paní, že jí za její úsměv dám nějakou slevu, nebo že zavolám manažerovi, jestli by pro tuhle rodinku nešla zařídit výjimka z ceny? Snažím se jí vysvětlit, že naše domácí limonáda je opravdu kvalitní, s ovocem a skvělou chutí. Že za tu cenu rozhodně stojí. Tahle odpověď ji ale moc neuspokojí.
„To mám dětem koupit točené pivo?“
Bylo mi jasné, že jí vadí hlavně to, že pivo je levnější než naše domácí limča. Kroutí hlavou, několikrát odfrkne, podivuje se, až z ní nakonec vypadne: „To mám dětem koupit točené pivo?“ Vtipně reaguji, že bych jí ho stejně nedonesla, protože osobám pod 18 let nenaléváme. Jak asi tušíte, tenhle vtípek atmosféru moc neuvolnil.
Nakonec přichází záchrana – do celé nesmyslné debaty o ceně domácí limonády se vloží manžel a objednává dvě. Dále objednají jídlo a já konečně mohu zadat objednávku do systému a připravit nápoje. Hurá! Doufám, že teď už bude klid. A byl. Čekala jsem sice nějakou výtku i při placení, ale nakonec se vše vyřídilo bez emocí – dostala jsem dýško krásné dvě koruny české. No, ne že bych to nečekala.
Není to jediné nealko
Chápu, že někoho může zaskočit, že naše domácí limča stojí stejně jako pivo. Ale není to jediný nealko nápoj, co nabízíme. Máme například rozlévaný džus nebo limonádu z lahve, obojí je podstatně levnější. Kvalitou ovšem našemu produktu nesahá ani po kotníky, proto je cena nižší, to je jasné. Nehledě na přípravu: nalít tři deci limonády z plastové PETky je časově mnohem méně náročné než připravit ovoce do domácí limonády.
Pokud paní chtěla ušetřit, mohla dětem objednat něco jiného – třeba vodu. Ale když se rozhodla pro náš, řekněme, nejlepší nealko produkt, musí se smířit s tím, že si ho necháme zaplatit. A že stojí stejně jako pivo? No a co? Od kdy je půllitr pěnivého moku nějaká měrná jednotka a hlavně – kdo přišel s tím, že by měl být vždy dražší než nealkoholický nápoj? Jen proto, že je v něm trocha lihu? Pivo se několik hodin vaří, několik dní kvasí, několik týdnů zraje. Tak proč by mělo stát málo?
Anketa
Zdroj:
