Článek
Žila jsem v přesvědčení, že příspěvek na bydlení je určený hlavně pro toho, kdo má opravdu malý příjem, kdo nedokáže vyžít a kdo potřebuje pomoc od státu. Nic proti pomoci jako takové nemám, jen jsem si vždycky myslela, že je dávkována tak nějak lépe, spravedlivě. Ale Martina, má kamarádka, samoživitelka, mě přesvědčila o opaku.
Ano, pobírám ho
Není to jedna z těch samoživitelek, co by jenom natahovaly ruku. Normálně pracuje, o děti se skvěle stará, nemá potřebu si nějak stěžovat ani spoléhat na to, že jí někdo něco dá. A jak bydlí? Musím říct, že v hodně pěkném bytě. A tady jsem vždycky trochu přemýšlela nad tím, kolik tam asi platí, že si to může dovolit. A nedávno mi to došlo.
Nějak jsme se bavily o tom, že se budou měnit dávky, a ona že pobírá příspěvek na bydlení. No co, tak jí stát něco dává, to je snad v pořádku, když je sama. Představovala jsem si, že je to pár stovek, možná nějaká tisícovka. Vždyť má celkem slušnou práci, nijak nestrádá. Ale omyl.
Hodně dobrý
Když mi řekla, kolik bere, nechtěla jsem věřit svým uším. Bylo to kolem 10 000 korun měsíčně. A v tu chvíli jsem pochopila, jak si ten byt může dovolit platit. Když tam platí hodně, dosáhne na vyšší pomoc od státu—logika jasná. Najednou jí stát pokryje v podstatě deset tisíc jejích nákladů na bydlení. Zbytek pokryje ze svého příjmu, něco jí zbude—k tomu alimenty.
No, doslova se mi z toho sevřel žaludek. Trochu jí závidím, ale přeji jí to. Proč toho nevyužít, když je to k dispozici. Proč díky tomu nebydlet v krásném bytě. Na druhou stranu si ale říkám, jestli je to normální? Mohla bydlet v obyčejnějším, levnějším—stačilo by jí to. A stát by nevyhazoval peníze oknem.
Já? Taky!
A pak jsem si říkala, co bych dělala na jejím místě? Chtěla bych bydlet v obyčejném bytě a riskovat, že dostanu málo, nebo bych se rozhodla žít trochu lépe a „využívat“ stát? Pravda, na začátku se mi sevřel žaludek z toho, jak si žije a že jí to částečně financujeme my všichni. Ale nakonec si říkám: vždyť o co jde, já bych to dělala taky. Když se rozdává, proč nenatáhnout ruku, ne?
