Článek
Normální člověk PET lahev sešlápne a vyhodí ji do žlutého kontejneru. Pravda, můžeme polemizovat o tom, jak dobře ji dále dokážeme využít, ale to už je věc samotného procesu zpracování. Já si v rámci dovolené vyzkoušela, jaké to je, když máte PET lahve zálohované. V zemi, kde jsem byla týden na dovolené, už je to běžná věc. Koupíte si v obchodě plastovou lahev s nápojem a počítáte s tím, že vám k tomu připočítají ještě zálohu. A co se potom s lahví děje dál?
A kam s ní?
PETky s pitím jsme koupili cestou ve větším supermarketu. V kempu, kde jsme byli ubytovaní, byl jen menší krámek se základním sortimentem. A tak jsme radši nakoupili vše potřebné jinde. Nastalo dilema – co s tou PETkou? V kempu jsme měli smůlu: místní malinký krámek nebyl místem, kde by nám vypité lahve z jiného obchodu chtěli vzít. Nevím, jestli mají, nebo nemají povinnost, ale my byli turisté a úplně přesně jsme nevěděli, jak to funguje. Takže když nás s lahvemi poslali někam jinam, přijali jsme to a akceptovali.
Na nejhorší místo
Takže co teď? Máme pár vypitých PET lahví a přemýšlíme, co s nimi. Možnost, že je budeme někde skladovat, potom je naložíme do auta a při odjezdu se stavíme v supermarketu, kde je vrátíme, byla opravdu úsměvná. Takže co – obětujeme nějaké ty peníze a lahve prostě vyhodíme. A protože chceme být odpovědní, zvolíme kontejner na plast. Ale ouvej – on nikde nebyl.
Takže co se stalo? Každou z těch PET lahví jsme sešlápli, zmačkali a potom ji vyhodili do úplně obyčejné popelnice. Přišli jsme o nějaké peníze, ale nad tím člověk mávnul rukou. Zálohovaný plast tedy ani neskončil zpět v obchodě, ani v kontejneru na plasty. A to jsme přitom měli nejlepší vůli.
Má to logiku?
A v tu chvíli jsem se zamyslela nad tím, jakou logiku by asi mělo zavést zálohování u nás – v České republice, kde jsou žluté kontejnery na každém rohu, kde umíme třídit a kde je prostě nejjednodušší vzít tu lahev, sešlápnout ji a hodit do žlutého kontejneru.
Jak se ukázalo na našem případu, zálohování nijak nemotivuje, když má člověk jen pár lahví. Opravdu jsme kvůli nim nejeli zpět do supermarketu, ani jsme nijak aktivně nehledali jiný obchůdek – prostě jsme je vyhodili. Být tam žlutý kontejner, vyhodíme je tam.
A právě díky množství těch kontejnerů u nás si vážím ČR a toho, jak se u nás dá snadno třídit. A že ten plast neumíme efektivně zpracovat? Tak není lepší investovat čas a prostředky na zdokonalení tohoto procesu, než zavádět systém, který v praxi často selže?
