Článek
Vždycky jsem se tak trochu smála lidem, kteří si někam brali své vlastní jídlo. Připadalo mi to trochu trapné, protože já si občerstvení vždy kupovala. To ale bylo ještě v době, kdy ceny u stánků byly normální. Ano, vždy to něco stálo, ale v porovnání s dnešní dobou to bylo stále adekvátní a tolerovatelné.
Drahé palačinky
Byly jsme o víkendu na místní kulturní akci, kde byl i stánek s palačinkami. A když máte s sebou dítě, chcete mu ji koupit. Ale když vidíte, že u stánku dlouhou dobu nikdo nestojí, začne vám to být divné. Za desítky minut tam nikdo nepřišel – lidé jen chodili okolo, podívali se a zase šli. Tak jsem se na průzkum vydala také – a potom mi to došlo.
Palačinka, obyčejná placka z mléka, mouky a vajec, pouze posypaná cukrem, stála 150 Kč. A to byla ta nejlevnější, základní varianta. S marmeládou, lískooříškovým krémem nebo s ovocem a šlehačkou stála ještě o pár desítek korun víc. Tak mi to nedalo a musela jsem se zastavit a obsluhy se zeptat.
To vám přijde normální?
Já vím, že si cenu mohou dát, jakou chtějí, je to jejich věc. Ale přesto jsem se zeptala, zda jim tyhle částky za obyčejnou palačinku přijdou normální. A bylo mi odpovězeno, že tam jsou jen brigádnice a ceny nevymýšlejí. Tak jsem podotkla, že by možná bylo na místě zavolat majitele, protože za posledních několik desítek minut tam nikdo nepřišel a nemají žádný kšeft. A jestli to, čistě náhodou, není tak trochu cenou.
A šlo to levněji
Odešla jsem. Za deset minut koukám na stánek a slečna brigádnice začíná přepisovat ceduli – konkrétně ceny – a najednou byly všechny palačinky o 50 Kč levnější. Já vím, i tak je to moc, ale už to pro mě bylo akceptovatelné. Takže jsme ke stánku vyrazily, a než jsme tam došly, už tam před námi byli dva jiní zákazníci. My si objednaly, zaplatily a pochutnaly jsme si.
A co jsem tak dál pozorovala, ne že by se tam tvořily nějaké extra dlouhé fronty, ale lidé si palačinky dávali. Za tyhle peníze už to pro ně bylo přijatelné. Přitom stačilo tak málo – zapřemýšlet nad cenou. A jsem si jistá, že tím, že majitel snížil cenu, nakonec vydělal více, než kdyby ji nechal původní, kdy to kolem stánku zelo prázdnotou.
A tohle je to, co prostě nechápu – proč někdo má potřebu napálit ceny a doufat v kšeft, když je logičtější a výhodnější marži trochu snížit, mít výrazně větší obrat a potom i zisk. Chápu, že je s tím víc práce, ale když má najaté brigádnice, je mu to jedno. Když už je platí, tak přece mají něco dělat.
