„Závidím ti život,“ říkala jsem známé, než jsem zjistila, jak si vydělává

Vždycky jsem jí tak trochu záviděla její život. Zatímco já s partnerem jsme se museli spokojit řekněme s průměrnou mzdou a průměrným životem, ona si žila takzvaně nad poměry. Měla vždycky dost peněz, které neváhala utrácet. Krásný dům, drahé auto, značkové oblečení. Na první pohled bylo znát, že má peníze a žije si opravdu nadstandardně.

Co si budeme povídat – kdo by nechtěl takový život? Já ho chtěla už jen proto, že jsem předpokládala, že rozpočet domácnosti táhne hlavně její partner, který podniká. Prostě si nabrnkla dobrou partii, co ji umí zabezpečit. Jenže nedávno jsem zjistila, že je to celé jinak. Ne, že by on byl neschopný, ale nebyl to on, kdo domů nosil nejvíc peněz. Byla to ona…

Kdykoli na to přišla řeč, odpovídala vyhýbavě. Tvrdila, že pracuje v nějaké velké firmě jako asistentka nebo sekretářka, prostě v administrativě. Nijak jsem po tom nepátrala a věřila jí. Vždyť je hezká a takové sekretářky jsou ve firmách oblíbené, proč ne?

Ne, že by to nebyla pravda, ale až teď z ní vylezlo, že v té firmě pracuje jen na poloviční úvazek. K tomu má ještě jednu „práci“ – pronajatou kancelář, kde uskutečňuje svou hlavní výdělečnou činnost. Něco, na co bych já nikdy neměla ani svědomí, ani odvahu.

Hezká sekretářka, dobře vydělávající partner – na první pohled idyla. Ale všechno jednou končí. S partnerem se nepohodli, on se odstěhoval. A mně začalo být divné, proč se nekonají žádné hádky o majetek, žádné stěhování mojí kamarádky. Postupně vyšlo najevo, že to byla ona, kdo finančně táhl tu luxusní domácnost. A já jí začala závidět ještě víc, protože dobře vydělávala a žila si na úrovni. Jenže to byla jen pozlátka.

Nedalo mi to. Pokud to byla ona, kdo celou dobu hradil ten rozmařilý život, těžko by na to mohla mít z platu sekretářky. Začala jsem proto vyzvídat a tlačit na pilu. Nakonec mi to prozradila – a mně se z toho doslova udělalo mdlo. Nevěřila bych, že se zrovna ona kvůli penězům dokáže snížit k něčemu takovému.

Vydělávala si vlastním tělem, a to doslova. Začínala ještě v době takzvaných videochatů. Prostě se nakrucovala před kamerou pro pány, kteří jí za to platili. Tuhle „živnost“ provozuje vlastně dodnes ve svých prostorách. A k tomu přidala i dnes tak populární OnlyFans, odkud má další slušné příjmy.

Pořád je hezká, sympatická, zajímavá. Jenže s každým rokem bude ztrácet na kráse. A co potom? Co bude dělat, až o ni nadržení chlapi na internetu nebudou stát? Půjde si někam žádat o práci a do životopisu si napíše, že má zkušenosti s nakrucováním před kamerou?

Peníze jsou sice fajn, a dřív jsem jí je záviděla, ale když teď vím, co je za tím, už mě to přešlo. Je mi jí tak trochu líto. Živit se vlastním tělem není nic výjimečného – dokázala by to asi každá, kdo by na to měl náturu. Já ale radši budu mít normální práci a méně peněz, než abych riskovala budoucí ostudu. Dříve nebo později její „tajemství“ stejně někdo odhalí, pokud už se to nestalo.