Článek
Ušetřit energie chce v dnešní době každý. Je to pochopitelné – plyn i elektřina zdražily, a tak může topení stát mnohem víc než třeba před pěti lety. Kdo nechce platit astronomické sumy, musí šetřit. A to ideálně tak, že bude udržovat optimální teplotu v místnosti.
Koupila jsem hlavice na radiátory
Protože mi spotřeba nebyla lhostejná, rozhodla jsem se investovat do nových hlavic na radiátory. Každá stála několik stovek a slibovala možnost přesného nastavení teploty, plus základní programovací funkce. Na to programování jsem nakonec rezignovala – bylo to složitější, než jsem si myslela. Mnohem jednodušší mi přišlo prostě na noc pootočit hlavici, aby radiátor tolik netopil, ale zároveň aby nám nebyla zima.
Byla jsem nadšená z toho, jak tahle investice v řádu několika stovek pomůže ušetřit za energie – alespoň to tvrdili výrobci i prodejci. A tak jsem té „výhodné koupi“ neodolala. Až později jsem zjistila, jakou hloupost jsem pořídila.
Zbytečně vyhozené peníze
Po prvním vyúčtování jsem zjistila, že se žádná závratná úspora nekonala. Pokud jsme si doma chtěli udržet aspoň jakýs takýs komfort, platili jsme stejně jako dřív. Když jsem pak potřebovala udělat práce na topném systému, na které jsem sama nestačila, zavolala jsem topenáře. A ten mi to řekl na rovinu: „Zbytečně vyhozené peníze,“ prohlásil o mých nových digitálních hlavicích.
Stejné jako původní
Když mi vysvětlil, jak taková hlavice funguje, docela jsem se zastyděla. Myslela jsem si, že na těch původních, kde jsou čísla od jedničky do pětky, se nastavuje jen to, jak moc bude radiátor sálat. Ale to byl omyl – i ty původní pracují s teplotou, jen to na nich není explicitně napsané.
A tady upřímně nechápu, proč výrobci nedělají značení srozumitelnější nebo proč chybí nějaká osvěta. Vždyť by přece nemuselo být složité místo pěti čísel natisknout na hlavici orientační teplotní rozmezí, aby člověk hned věděl, co si zhruba nastavuje. Stejně je to vždycky jenom přibližná hodnota – a to platí i u mých „digitálních“ nových hlavic.
Stejná funkce, jiné značení
Dozvěděla jsem se, že moje původní hlavice fungovala v principu stejně jako ta nová, digitální. Jediný rozdíl je v tom, že na digitální nastavím konkrétní teplotu (třeba 21 °C), zatímco na staré musím jít „od oka“ podle čísel.
Když dám jedničku, znamená to teplotu kolem 14 až 16 °C; když čtyřku, dostávám se někam k 23 až 25 °C. A samozřejmě mohu nastavit i polohy mezi čísly, abych se k ideální teplotě přiblížila. Jasně, je to o něco pracnější než u digitálu, ale kdybych to byla bývala věděla, nemusela jsem kvůli téměř nulové úspoře energie vyhodit několik tisíc korun oknem.
