Článek
Čím jsme jako Češi vyhlášení? Rozhodně tím, že jsme experti úplně na všechno. Je jedno, zda se jedná o mezinárodní politiku, sport, ekonomiku, zdravotnictví, nebo moderní technologie. Všemu vždy rozumíme nejlépe, a hlavně nebojíme se dát náš názor na obdiv světu. Co na tom, že napíšeme hloupost. V případě jakékoliv konfrontace druhého diskutujícího snadno odpálkujeme tím, že máme právo na názor a komu se nelíbí, ten ho přece nemusí číst. A že by náhodou nebyl úplně pravdivý? Tak to prrr, takové věci už neřešíme.
Zlatá doba bez sociálních sítí
Mnozí Češi rádi vzpomínají na doby minulé. Na ten krásný socialismus, kdy bylo nebe modřejší, tráva zelenější, pivo levnější, regály plnější, potraviny chutnější… A taky, nebyly žádné sociální sítě. Lidé se scházeli před domem, lidé se scházeli v hospodách. Babky na pavlačích. Jej, to byla doba. Nikdo nebyl od rána do večera přišpendlený k obrazovkám, nesjížděl novinky na internetu.
Souhlasíte? S tou první částí já rozhodně nesouhlasím, a i k té druhé mám značné výhrady. Dodnes si pamatuji, jak jsem raději objížděla při cestě domů náš barák z druhé strany, abych nemusela potkat všechny ty drbny, které od rána do večera vysedávaly na lavičkách a pozorovaly okolí. Hned se s každým dávaly do řeči a kdo zrovna nebyl v jejich společnosti, na tom nenechali nit suchou.
A kdo vám brání?
Dívám se kolem sebe. Na stole mi leží smartphone, leží mi tam i notebook. Nikdo nade mnou ale nestojí a nepřikazuje mi, že snad musím obojí vzít do ruky, připojit se a surfovat po internetu, nebo sjíždět novinky na sociálních sítích. Ano, existují, ano, lidí na nich mohou být doslova závislí. Ale je to jen o nich, o jejich volném čase, o jejich disciplíně. Nikdo na mě nemíří zbraní, že musím sedět doma, zalezlá s mobilem v ruce.
A jak je to u vás ostatních? Vám někdo zakazuje chodit sedět před dům? Vás někdo nutí čučet celé dny do mobilního telefonu? Jsem přesvědčena, že nenutí. A vaše děti? Nezapomeňte na to, že jste jejich rodiče, že jste je tak vychovali. Pokud dělají věci, které se vám nelíbí, není to chyba státu, vlády, demokracie. Je to chyba vaše, rodičů.
Napsala jsem na Facebook…
Musím se smát, když někdo na sociálních sítích napíše, jak krásná byla dřív doba bez TikToku, Instagramu, Twitteru a Facebooku. Je vtipné, jak na něco takového vzpomíná někdo, kdo je v době psaní svého příspěvku přišpendlený k obrazovce svého mobilu nebo notebooku. Ten někdo má dokonce stále na výběr, co udělá se svým volným časem. Zda se na příspěvek podívá, zhasne obrazovku a vyrazí ven. Ale ne, ten člověk radši rozklikne komentářovou sekci a na Facebook neváhá napsat, jak byl svět bez Facebooku ještě v pořádku.
Pokud vám to přijde normální a v pořádku, respektuji to. Vždyť přece máte právo na svůj názor a mě, pokud se to nelíbí, to přece nemusím číst. Tak to vždycky říkáte, ne? Tak pozor, ani tento článek vás nikdo nenutil číst, ani komentovat. Mohli jste místo toho klidně vyrazit ven, ne?