Článek
Když má dítě hlad, utiší ho jenom jedna jediná věc. Jídlo. Čím dříve ho dostane, tím dříve bude klid. Takže tu a tam uvidíte kolem sebe nějakou tu maminku, která třeba v restauraci, v obchodním centru, na poště, v bance nebo na náměstí na lavičce vytáhne své ňadro, aby nakrmila křičícího potomka.
Je to přirozené
Jíst je přece přirozené. My dospělí, když máme hlad, také úplně nejsme ve své kůži. Můžeme se cítit podrážděně, bez energie. Na rozdíl od dětí sice nebrečíme, ale je na nás na první pohled poznat, že nám něco schází. Jako dospělí jedinci máme pochopitelně mnoho možností, jak touhu po jídle co nejdříve uspokojit. Obchody, restaurace, bistra, fast foody. Všude tam dostaneme, co chceme. Od rohlíku, po několika chodové menu. No, ale co má dělat to malé dítě?
Mámo, já mám hlad
Každá správná matka ví, že jak pro dítě, tak pro ni, a nakonec i pro okolí je nejlepší, když dítě dostane jídlo co možná nejdříve. Prostě hned. A vlastně ani nemusí chodit do obchodu. Matka jednoduše rozepne své svršky, vytáhne ňadro a může se začít s konzumací.
My, kteří jdeme zrovna okolo, často odvracíme zrak, protože nám je to co? Ano, nepříjemné. Kojení na veřejnosti je možná pro někoho přirozené, ale nás ostatní to dostává do rozpaků. Jsou nějaké společenské normy a odhalování na veřejnosti porušuje nejenom je, ale je to dokonce přestupek – v případě kojení naštěstí ze strany policie povětšinou tolerovatelný.
Nemusím se dívat
Ano, správně, když jdu okolo, nemusím se dívat. A kde je tedy ta hranice toho, na co se nemusím dívat a mám to mlčky tolerovat? Je to močení na veřejnosti, zvracející osoba, či bezdomovec vykonávající hygienu u veřejného pítka? Nebo zajdeme ještě dále, budeme chodit nazí, či se na veřejnosti oddávat sexu? I nahota je přirozená, ohledně sexu o tom snad ani nemusíme diskutovat.
Kdo je připraven, není překvapen
Chápu, že utišit hladové dítě je priorita. Ale nechápu tu snahu o pohodlnost. Až na pár výjimečných případů, i to dítě má nějaký denní režim, kdy spí, kdy jí. Vesměs se to dá naplánovat s přesností na desítky minut. Třeba tak, že v tu chvíli mohu být v autě, či v obchodním centru se soukromým kojícím koutkem.
Ale také existují odsávačky, umělá mléka, termosky, lahvičky. A pro starší děti mělněná strava, nebo kus rohlíku. Kdo je připraven na to, že jeho potomek bude mít v určitý čas hlad, není překvapen. A jeho touhu po jídle dokáže uspokojit i bez toho, aby pohoršoval okolí.
Pravda, naplánovat a nachystat si vše doma, není tak pohodlné, jako vytáhnout prso uprostřed města. Ale je to ohleduplné a společensky odpovědné. Jsme totiž lidé, ne zvířata. Tak se podle toho chovejme, milé maminky.
