Článek
Samotné náměstí je skutečným srdcem Tachova a když jej během přestavby na dlouhé měsíce úplně uzavřeli pro automobilovou a částečně i pro pěší dopravu, bylo to na životním rytmu čtrnáctitisícového města hodně znát. Teprve nyní v harmonii s novým povrchem náměstí vyniknou domy ze všech čtyř stran kolem něj. Až teď vás dokonale osloví architektonická pestrost zástavby, navíc ještě umocněná adventní výzdobou, zářící jako jeden celek novotou. A nad tím vším se vyjímá klenot nejcennější – kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nestojí přímo na náměstí, a přesto jej s vyčnívající charakteristickou věží úplně ovládá. Ostatně jako celý Tachov. Z hlavního rynku ke kostelu se dostaneme po pár krocích krátkou malebnou uličkou.
Jiná taková ulička z náměstí nás přivede k městským hradbám. Po překřížení Husitské ulice už můžeme tušit, že se blížíme k místu spojenému s bitvou, o níž titulek tvrdí, že k ní možná ani nedošlo. Na zatravněném prostranství už vně městských historických hradeb, tedy pod nimi z venkovní strany odvrácené od historického jádra, stojí mezi dvojicí obranných věží skromný památník z kamenných hrubě opracovaných kvádrů. A na jeho vrcholu červeně nabarvený kalich jako symbol kališnické víry, ve srovnání s podstavcem mírně poddimenzovaný. Pamětní deska informuje, že sem byl přenesen z jiného místa ve městě, takže teoreticky vzato se ta bitva s křižáky měla odehrát dne 4. srpna 1427 úplně někde jinde. Přesněji řečeno na kopci nad Tachovem v lokalitě, kde stojí památník bitvy monumentálnější z roku 1971, ale ten není v příliš dobrém technickém stavu. Z prostoru od hradeb a zámku to místo poznáte podle moderní rozhledny, kterou tam před několika lety postavili a jež se těší jako veřejně přístupná také velkému zájmu návštěvníků.
Celková podoba náměstí s kašnou uprostřed po rekonstrukci
A jak to tedy bylo s tou bitvou – nebitvou? Stalo se to za čtvrté křížové výpravy, když vojsko, sestavené převážně z německých rytířů, přitáhlo až ke strategicky položenému Tachovu, aby se tu střetlo s husity, vedenými hejtmanem, knězem a kazatelem Prokopem Holým. Početní převaha stála na straně křižáků, bojové zkušenosti a zejména hrozba nasazení pověstné vozové hradby zase na straně vyznavačů kalicha a přijímání podobojí. Zkrátka a dobře křižáci propadli panice a dali se na útěk dříve, než vůbec mohlo dojít ke skutečnému boji. Bitva u Tachova se všeobecně považuje za jeden z vrcholů husitských vojenských tažení a mimo jiné i za ukázku toho, že na nepřítele lze zapůsobit nejenom prostřednictvím skutečných zbraní. I demonstrace jednoty, disciplinovanosti a touhy po zničení nepřítele může být tou psychologickou zbraní, která někdy vyhrává války, A když se k tomu ještě přidal chorál „Ktož sú boží bojovníci“, protivníkům se roztřásla kolena…
Tachovské opevnění s obrannými věžemi a památníkem bitvy před nimi
Husité uváděli, že na jejich straně nedošlo k prakticky žádným ztrátám na životech, zatímco křižáci zaznamenali několik stovek padlých. Mnoho německých rytířů dezertovalo ještě před ostrým bojem, ale přesto jich bylo možná až čtrnáct set zajato. Vítězné straně se podařilo obsadit hrad Starý Tachov přímo na zalesněném vrchu Vysoká, kde dnes stojí rozhledna a kde se závěrečná etapa konfliktu odehrála. Ten najdeme asi dva kilometry od dnešního Tachova. Jak bývalo dobrým kališnickým zvykem, po opuštění posádky byl hrad zcela zničen. Ovšem skromné terénní pozůstatky po něm jsou na Vysoké vidět ještě dnes.
Památník byl před historickými hradbami instalován až v roce 2017
Památník u městských hradeb stojí tedy jenom symbolicky bez vazby na místo ne příliš intenzivních bojů. Zato opevnění je opravdovou chloubou Tachova a vznikalo už od 13. století při založení města. Jeho poloha na obchodní stezce do Bavorska na řece Mži přímo vyžadovala perfektní opevnění ochranného charakteru.
Monumentální památník bitvy se nachází na kopci Vysoká nad městem, kde byla nedávno postavena i rozhledna pozoruhodné konstrukce
Takže vzhůru do Tachova za atmosférou nového náměstí, předvánočního Adventu, husitských klání v podobě psychologického působení na protivníka i dobře zachovaných hradeb historického města!
Zdroje:
LENKOVÁ, Jitka; PAVLÍK, Václav. Nejdůležitější bitvy v českých dějinách. 1. vyd. Frýdek-Místek: Alpress, 2007
ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996
V současném zámku nedaleko náměstí sídlí Městský úřad
