Článek
Leží tak blízko našich hranic a je natolik svázané s českou historií, že jej tak trochu považujeme za své – naši bavorští přátelé nechť prominou. Po tom nejstarším a dodnes používaném mostě na sever od Alp jsem se já sám prošel bezpočtukrát a pokaždé mi naskočí analogie s naším mostem Karlovým. Obě stavby si jsou trochu podobné. Rytmem kamenných kleneb i vnější vizáží z dálkových pohledů, v prvním případě od břehů Dunaje a v druhém z vltavských nábřeží. Oba dva mosty mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu, i když si musíme přiznat, že ten ze střediskového města bavorského vládního obvodu Horní Falc v tomto případě vyhrává. Dokončili jej v roce 1146, zatímco Juditin most jako předchůdce našeho dnešního kamenného mostu vznikl o dvacet šest let později. A ten, jemuž se až po dlouhém čase začalo říkat Karlův, je ve srovnání s nimi pouhým dorostencem, do provozu byl uveden někdy kolem roku 1402.
Most směřující k centru města a k jeho vyhlášenému Dómu z tohoto záběru jako historický ani nevypadá
Ovšem z hlediska umělecké výzdoby i celosvětového věhlasu vychází jako vítěz nepochybně ten náš most přes Vltavu. Regensburgský most je jaksi nenápadnější, více strohý a určitě i méně navštěvovaný. Přestože je součástí města zapsaného od roku 2006 na Seznam světového dědictví UNESCO, přece jenom turistický ruch tohoto bavorského sídla se sto šedesáti tisíci obyvateli s naší Prahou srovnávat nelze. Nejsilnější historická vazba Českých zemí na Řezno se odehrávala před rokem 973, kdy bylo vyhlášeno pražské biskupství. Do té doby spadalo české území pod správu místní diecéze a daly by se tak říci, že z čistě náboženského hlediska se musela Praha podřizovat Regensburgu. Ten byl jedním z nejstarších městských sídlišť na území současného Německa a ve dvanáctém až třináctém století největším a nejbohatším městem v celém jižní oblasti budoucího německého státu.
Dunaj dokáže být v období jarního tání náchylný k nebezpečným povodním, a proto jsou mostní pilíře chráněny dostatečně masivním způsobem
A právě Steinerne Brücke, přes nějž vedla stará obchodní cesta, se o bohatství tohoto dunajského města zasloužil ze všeho nejvíc. Tam, kde se podařilo postavit přemostění přes veletok směřující z Alp až do Černého moře, bývala hospodářská i společenská prosperita už předem zaručena. A to už nemluvíme ani o prestiži takových sídel, jejichž mosty se staly gnonu. Ten regensburgský po právu považovali za velký technický zázrak své doby a stal se vzorem všech jiných evropských mostů včetně těch slavných v Londýně nebo Avignonu. Nejenom svými parametry, ale i překlenutím Dunaje jako poměrně divoké řeky se silným proudem vody, která se navíc v době jarního alpského tání často vylévá z břehů.
V letních měsících bývá živo na mostě i na vodní hladině
Most se šestnácti kamennými oblouky a s délkou kolem 300 metrů dodnes spojuje staré město s místní částí Stadtamhof. Díky němu se historický Regensburg proměnil v jedno z nejvýznamnějších obchodních center Svaté říše římské. Během své předlouhé historie most nikdy nezanikl, dokonce ani v průběhu druhé světové války ne, když se strategicky významné objekty typu mostů ničily jako na běžícím pásu. Fakt, že mostní klenby přežily řadu historických povodní, počínaje těmi už ve čtrnáctém století a konče třeba extrémní dunajskou povodní v roce 1784, je důkazem toho, že stavitelé v Řezně vytvořili mimořádně kvalitní středověkou stavbu s masivními pilíři a úzkými oblouky. Pomocí ledolamů na pilířích se úspěšně dařilo rozrážet kry a odvádět tlak říčního proudu žádoucím směrem. Proto přežil téměř bez úhony…
Sochařská výzdoba se uměleckou galerií na Karlově mostě nedá dost dobře srovnávat
Mostní brána na předpolí jeho pravého břehu v adventní době
V průběhu svého mimořádně dlouhého mostního života se pochopitelně některé části pilířů i kleneb musely opravovat a často i zesilovat. Bez toho by to nešlo. Dlouhodobé působení vody, soli a také dopravních prostředků muselo zanechat své nevyhnutelné stopy. S narušením kamenných prvků si však němečtí restaurátoři doposud vždy poradili excelentně. Dnes se po významné chráněné památce pohybují jen chodci a ostatní „nejlehčí“ účastníci silničního provozu. Podobně jako po našem Karlově mostě, při jehož stavbě se všechny ty technické zkušenosti ze svého regensburgského předobrazu dokonale zúročily.
Zhruba uprostřed mostu se nachází rampa, spojující jej se zástavbou na romantickém dunajském ostrově
Zdroje:
Josef Hons: Velké mosty světa, Victoria Publishing, Praha 1996
Obrázky, zvuky či videa k tématu Steinerne Brücke na Wikimedia Commons
Panorama centra Regensburgu na opačném konci mostu
