Hlavní obsah
Věda a historie

Naše nejmladší přírodní jezero u obce Odlezly vzniklo díky velké tragédii

Foto: Mandik Libor 2

Přírodní jezero v obci Odlezly i s přeloženou železniční tratí, připomínající někdejší neštěstí při povodních

Dnes působí poklidné jezírko s rybáři na všech jeho březích poklidně a romanticky. Nic nenasvědčuje tomu, jak hrozné události se tu v noci z 27. na 28. května roku 1872 odehrávaly.

Článek

Devastace již postaveného železničního úseku a vznik nového Odlezelského jezera

Po několika dnech vydatných dešťů, jejichž intenzita převyšovala běžné meteorologické zvyklosti té doby, se náhle a také díky povodňové vlně z výše položeného rybníka uvolnilo ohromné množství jílovité a pískovcové zeminy na úpatí svahu kopce nad nenápadným Mladotickým potokem. Nevídaně obrovský objem sesunuté zeminy potok zahradil a vytvořil přírodní hráz, za kterou se začala hromadit voda. Ten sesuv vyhodnotili geologové jako jeden z největších, jaký kdy byl historicky v našich zemích zaznamenán. Tímto způsobem se velice rychle zformovala podlouhlá vodní plocha pod svahem Potvorovského vrchu v délce zhruba půl kilometru a s hloubkou do sedmi metrů tak, že tato oblast dala vzniknout chráněné přírodní památce. Až potud by se mohlo idylicky zdát, že příroda si vytvořila jedno z dalších malebných koutů, kterými česká krajina oplývá v dostatečném množství.

Ale nic na světě nebývá tak jednoduché, jak vypadá na první pohled, a sesuv si vyžádal také těžko vyčíslitelné hmotné škody. Problém se ukázal být v tom, že krátce před povodní byl blízko Mladotického potoka dokončen úsek železniční trati z Plzně na Březno a Žatec. Jenom rok před uvedením Březenské dráhy do provozu, jak se této trati v dobové terminologii běžně říkalo, došlo následkem ničivých povodní ke zmiňované katastrofě, kdy nánosy bahna zničily dlouhé kilometry pracně vybudované a již hotové tratě. Jednou z dalších příčin kalamitní situace bylo protržení hráze bývalého Mladotického rybníka, tehdy vůbec největšího v celých západních Čechách. Voda z poničeného rybníka se přiřítila až k obci Odlezly, vzdálené přibližně dva kilometry po toku potoka, aby se dále povodňová vlna prohnala až do řeky Střely. Od té doby už Mladotický rybník neexistuje, zato Odlezelské jezero ano.

Foto: Mandik Libor 2

Klenutý kamenný most na březenské trati umožňuje přístup k našemu nejmladšímu přírodnímu jezeru

Při vzniku jezera na Mladotickém potoce došlo k souběhu mnoha mimořádných okolností. Po nezvykle vydatných deštích se půda vodou dostatečně nasytila a další srážky už se neměly kam vsakovat. Povodňová vlna po protržení hráze rybníka porušila svahy kopce a nasáklá půda ztratila soudržnost. Stavba železniční trati se na katastrofě podílela velice významnou měrou. Při jejím budování stavitelé provedli v Potvorovském kopci hluboký zářez a ten ke stabilitě svahu rozhodně nemohl přispívat. Ta původní trasa vedla právě v místech nově vzniklého jezera a teprve po popisovaných událostech museli stavitelé trať přemístit do dnešní polohy, tedy o něco dále od jezera.

Březenská trať z Plzně na Žatec

Samotná dráha, která se na katastrofě u obce Odlezly tak významně podílela, má za sebou mimo jiné také i zajímavou minulost. Za gründerským, tedy pionýrským budováním prvních železnic na Plzeňsku, stály soukromé společnosti s mocným habsburským státem za zády. Trochu jiné postavení měla dráha, nazvaná tehdy jako Plzeňsko – březenská. Strategickou cenu spojení severních Čech a jejich uhelných dolů přes Plzeň, které by dále pokračovalo třeba až na Vídeň, vycítil soukromý sektor i bez tlaku monarchistické mašinérie. I když se nakonec záměr dovést železniční koleje až do Března, menšího sídla mezi Žatcem a Chomutovem, uskutečnil až ve druhém sledu, název dráhy i společnosti zůstal. A teprve mnohem a mnohem si pozdější generace navykly nazývat trať směřující z metropole západních Čech k severu žateckou…

Foto: Mandik Libor 2

Romantika vzešlá z předcházející tragédie

Podle už léty osvědčených pravidel bylo prvořadé získat pro tak významnou liniovou stavbu koncesi. Zajímala se o ni i věhlasná a železniční síť v západních Čechách suverénně ovládající společnost BWB – Böhmische Westbahn. Ta stála za těmi prvními úseky do Plzně směrem od bavorské hranice u Brodu nad Lesy i ze směru od vnitrozemí, tedy od Prahy. Jenomže té nakonec rybník vypálilo sdružení podnikatelů kolem Richarda Metternicha z Plas, jenž byl pochopitelně na spojení svého rodového sídla se světem přímo zainteresován.

Richard jako nejstarší syn mocného rakouského ministra zahraničí a kancléře Klemense Metternicha zdědil jeho panství v Plasích, kde se mimo jiné stal i starostou a hlavním iniciátorem městečkem procházející trati na Březno. Svou roli při rozhodování výběrové komise jistě sehrála i nabídka postavit dráhu z Plzně až do Duchcova a k tomu navíc odbočky do Chomutova a Mostu. Taková velkorysost se nepochybně členům komise víc, než zamlouvala. Vlastní stavby se potom ujala zkušená firma A. Lanny, která platila v oboru dopravních staveb za respektovanou špičku, stavby obtížných plaských tunelů zase prováděli odborníci z řad nejpovolanějších - italští barabové. Lepší specializované dělníky se zkušenostmi z alpských vysokohorských tratí ty tehdy v Evropě nikdo nenašel.

Foto: Mandik Libor 2

Pohoda u loděk rybářů na břehu Odlezelského jezera

Březenská dráha si v Plzni kromě železničních dílen vybudovala i svoji vlastní nádražní budovu, protože její cestující by už provoz dosavadního nádraží BWB příliš komplikovali. Jezdit se začalo v roce 1873, tedy ve stejném roce, kdy se v červenci na místě asistenta referenta pro technický rozvoj a telegrafii této dráhy v Plzni objevil rodák z nedaleké Plánice a technik Bohem nadaný. Jmenoval se František Křižík a po krátkém angažmá u březenské dráhy začne ve své dílničce U Zvonu experimentovat se svojí obloukovou „plzeňskou lampou“. Kdekdo v Evropě uslyší tehdy jméno západočeské metropole úplně poprvé v životě. Nakonec už jako slavný vynálezce nabídne městu svého prvního profesionálního působení koncepci tramvajových tratí, kterou Plzeňané ve svém každodenním životě v podstatě používají dodnes.

Březenská trať sehrála při budování prvních železnic v Čechách důstojnou roli a mimochodem se na Mladoticku u obce Odlezly, která je dnes administrativní součástí Žihle, významně podepsala pod podobou tamní krajiny. Ta nám dnes připadá jako báječně romantická, nicméně tu spoušť z května roku 1872 by asi už nikdo nechtěl spatřit podruhé…

Zdroje:
Ottova encyklopedie: Česká republika, Zeměpis, Odlezelské jezero, Ottovo nakladatelství Praha, 2006
Národní přírodní památka Odlezelské jezero. www.ochranaprirody.cz. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz