Článek
Dřevěný most u příjezdu okouzlí, ale není autentický
Z pevninského území přejedete „suchými koly“ na severní výběžek ostrova a ocitnete se hned v jeho největším a hned také hlavním městě. Ani se nemusíte trápit zapamatováním si jeho názvu, protože se jmenuje stejně jako celý ostrov, jeden z těch mnohých v souostroví Jónského moře. Vlastní letiště tu nevzniklo, a ani to nebylo zapotřebí, vždyť jedno velké mezinárodní, dopravující sem turisty ze všech světových stran u pevninské Prevezy se nachází jen osmnáct kilometrů od města Lefkáda. To pojmenování připomíná v řečtině bílé skály. Ty se však nevyskytují u hlavního města na severu, ale naopak na malebnějším a turisticky možná atraktivnějším jihu.
Už na příjezdu po umělé hrázi na vás zapůsobí Lefkáda podmanivou středomořskou atmosférou. Zleva přístav s ohromným množství jachet či jiných lodí, což ale nevyvolává v těchto zeměpisných lokalitách pocit něčeho absolutně výjimečného. Zato z pravé strany stavbička na řecké poměry hodně nevídaná, v těchto místech nečekaná, a hlavně tak trochu postrádající smysl. Dřevěný most vedoucí od břehu k podlouhlému molu. To molo rovnoběžně sleduje směr nábřežní promenády. Kde se tady taková absurdita vlastně vzala?
Dřevěný most je svým způsobem nejfotografovanějším místem hlavního města a mnohým připomíná benátskou architekturu. Ať už tvarem, nebo i faktem, že Lefkáda patřila celých několik staletí Benátské republice a italský vliv se tu doposud nezapře. Také mu tu říkají most zamilovaných nebo most vzdechů. Lávka pro pěší vypadá romanticky a starobyle, jenomže jak říkáme hezky po česku „chyba lávky“. Mostík s ladnými křivkami vznikl až na počátku našeho tisíciletí, vlastně úplně nedávno, a má připomínat existenci úplně jiného dřevěného mostu na příjezdové hrázi, tedy hlavní spojnici s pevninou. A tímto způsobem mu vzdávat čest.
Ten původní starý most sloužil pro pohyb lidí i dopravních prostředků, a ještě musel umožnit proplouvání lodí pod ním. Proto měl dvě krajní pole pevná a jedno střední pohyblivé s ručním zvedáním pomocí řetězů, kladek a navijáků. V případě současné pěší lávky směrem k molu tedy nejde o vůbec žádnou repliku, ale o nostalgickou připomínku dřevěné vazby ostrova na přilehlou pevninu. Nic více a nic méně. Ovšem zdá se, že autoři takového „zbytečného, ale malebného“ mostu měli docela šťastný nápad…
Vítejte na nábřeží řecké Lefkády
Ostrov plný antických i novodobých legend
Kromě hlavního města, více na jih položeného Nidri a nejjižnější osady Vasiliky nemá ostrov Lefkáda ani žádná větší sídla, Není se co divit, při celkovém počtu dvaceti tří tisíc ostrovanů, kde by se tu také vzali. A právě město Nidri s jeho atraktivní pěší zónou a živým mořským přístavem vyvolává atmosféru daleko „světáčtější“ a příznivější pro noční život než samo hlavní město na severu, trochu ospalé a jaksi více konzervativní.
Nidri se dostalo na čelní stránky světových časopisů, a zvláště těch bulvárních v době, kdy se u nás takové tiskoviny ani nedaly sehnat. V roce 1963 zakoupil nejbohatší Řek a lodní magnát Aristotel Onassis malý ostrůvek Skorpios nedaleko od města Nidri. Už to by stálo za pozornost! Ale ještě větší vyvolala svatba tohoto mocného a vlivného muže s Jacqueline Kennedyovou, vdovou po zastřeleném americkém prezidentovi. Obřad manželství proběhl na Skorpiosu v roce 1968. Ostrůvek se stal místem setkávání světové společenské elity a oblast kolem Nidri a s ní celá Lefkáda se probudila do neočekávaného turistického oživení. Ostrůvek ani ne 6 kilometrů od Nidri zůstal v soukromí dědiců rodiny Onassisových ještě do koku 2013 a poté přešel koupí do majetku rodiny ruského podnikatele Dmitrije Rybolovleva.
Uličky hlavního města
Most v pohledu od moře k nábřeží
Zajímavých legend má ale Lefkáda podstatně více. Německý archeolog Wilhelm Dörpfeld, jenž v Nidri pracoval, v roce 1940 zemřel a kde mu také postavili výrazný pomník, vyslovil jako první teorii, že Lefkáda by mohla být domovem samotného Odyssea. Tedy Homérovou Ithakou, citovanou v jednom z nejhodnotnějších děl světové literatury. Antická tradice umisťuje na ostrov ještě jednu další známou postavu, konkrétně básnířku Sapfó. Ta měla údajně ukončit svůj život z nešťastné lásky skokem ze skalního útesu, toho samého, který se tyčí vysoko nad mořem na mysu Lefkatas na nejjižnějším výběžku Lefkády. Historicky se taková událost prokázat nedá, ale jsme v Řecku a tam se fantazii ohledně antické mytologie meze nekladou…
Přístav města Lefkáda
Zdroje:
Lefkáda - Všeobecný průvodce. II.vydání, Fagotto Books, 2007
Kolovos Elias, Ottoman Sources for the History of Lefkada. Heraklion: Crete University Press, 2013
Pěší zóna druhého největšího města na ostrově jménem Nidri
