Článek
Nostalgie po vzdálené Evropě
Přicházeli Angličané, Francouzi, Němci i příslušníci jiných evropských národností, kteří by při vzniku názvosloví nových teritorií rádi navazovali na názvy známé ze svých původních zemí. Brzy pochopili, že konkurenty ze starého kontinentu méně popudí nějakým místním názvem, třeba i indiánského nebo eskymáckého původu, než prosazováním výrazů vycházejících ze svého vlastního jazyka. I když se zaměříme pouze na názvy států USA, stejně tu vznikla pestrá směsice jmen původem z nejrůznějších zemí.
Nově příchozí s oblibou připojovali přídomek „nový“, aby jim americký stát připomínal známé lokality ze své vlasti. NEW HAMPSHIRE tak pojmenovali po existujícím hrabství v Anglii a NEW JERSEY podle ostrova u jejích břehů. Podle podobného principu se město i stát NEW YORK jmenuje podle známého města britského. V tomto případě si Angličané nemálo rozhněvali Holanďany, kteří už o čtyřicet let před nimi v roce 1626 nazvali tuto lokalitu Novým Amsterodamem. Podle francouzské provincie v držení ženy anglického krále Karla I. se zase jmenuje stát MAINE. Zcela výjimečně přispěl k názvu NEW MEXICO v kategorii s přídomkem „nový“ sousední stát severoamerického kontinentu.
Při hledání názvů dalších států, vycházejících z evropských jazyků, se pochopitelně dostala ke slovu španělština. V roce 1769 připadlo Španělům jižní pobřeží Tichého oceánu, kterému se říkalo „calor de forni“ a z výrazu „žár pece“ se rázem zrodila CALIFORNIA. Zní to sice romanticky, ale faktem je, že jméno se uvádělo už v rytířském románu z 16. století pro autorem vymyšlený ostrov. Stejným španělským jazykem se přejmenovala barevná země na COLORADO, země hor na MONTANA a země pokrytá sněhem na NEVADA. Dvojí vysvětlení už nabízí název FLORIDA, protože ve španělštině může jít o zemi kvetoucí, ale také o zemi objevenou během velikonočních svátků /Pascua florida/. Holanďané nazvali ve svém jazyce červený ostrov RHODE ISLAND, Francouzi zelené hory VERMONT a Angličané zemi indiánů INDIANA.
Ke slovu se dostaly i názvy po historických osobnostech
Kdo by očekával, že mezi takové patří takové svérázné území, kam patří i hlavní americké město Washington, tedy DISTRICT OF COLUMBIA skutečně odvíjí svůj původ od slavného Janovana ve španělských službách mořeplavce Kryštofa Kolumba. Stát DELAWARE je zase jmenuje podle jména barona De La Warr, guvernéra Virginie na počátku 17. století. Na první pohled je zřejmě snadné rozeznat původ názvu státu GEORGIA od anglického krále Jiřího II. či jméno LOUSIANA spojit s francouzským „Králem Slunce“ Ludvíkem XIV. V jednom případě dvou různých států se dostalo cti celému manželskému páru. CAROLINA se jmenuje po anglickém králi Karlovi I. a takový stát MARYLAND na oplátku po jeho manželce Henriettě Marii.
PENNSYLVANIA má původ v latině a její název je spojován s lesní zemí jistého zakladatele kolonie Williama Penna. Zcela jednoduché by mělo být rozklíčování názvu VIRGINIE, protože anglické královně Alžbětě I. se s oblibou říkávalo královna – panna, „Virgin – Queen“. Ten název má i jistý symbolický význam jako představa panensky neporušené země anglických osadníků. Sporu nemůže být ani v případě státu WASHINGTON v souvislosti s prezidentem jménem George.
Kořeny z jazyků původních obyvatel
Takových názvů domorodého původu je nejvíce, že ani nemá smysl je všechny vyjmenovat. Takže jen ty neznámější. ALASKA, původní Al-ay-as-ka pro lid eskymáckého původu Aleuty znamenala výraz pro Velkou zemi, a ARIZONA pro Indiány Malý potok, studna nebo roklina, IDAHO domnělou dráhu vody. Indiánský původ se ale v tomto případě neprokázal a definitivně se název považuje za uměle vymyšlený. Název KENTUCKY zase vznikl z irokézského výrazu ken-tah-ten ve smyslu pohádková nebo úrodná země. Lid z velkých kopců neboli Massadchu-es-et posloužilo pro pozdější název státu MASSACHUSETTS.
Podobně by se dalo pokračovat pro MICHIGAN (velká voda, velké jezero), MINNESOTU (nebesky modrá voda) či MISSISSIPPI (velká řeka). Indiánské kořeny mají i názvy Severní i Jižní DAKOTY (přátelé, spojenci), OKLAHOMA (červení lidé), TENNESEE (název osady na stejnojmenné řece), TEXAS (spřátelení) nebo UTAH (lidé hor). Vysvětlení původu domorodých názvů není vždy jednoznačné a nezřídka mívá i více variant. Ostatně, záležitost obvyklá prakticky na všech kontinentech.
Zdroje:
LIŠČÁK, Vladimír; BOHÁČ, Pavel. Jména států a jejich územních částí. 4. rozšířené a přepracované. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2009.
Universum, všeobecná encyklopedie. 9. díl. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001
