Článek
Lidové vysvětlení neobvyklých názvů patřilo k oblíbeným činnostem středověkých Pražanů a ti by se dušovali, že rozšířená legenda se zakládá na pravdě. Karel, toho času král český a římský, jenž se císařem stal až později, v roce 1348 opravdu stvrdil listiny, které navrhovaly založení Nového Města, když to Staré už pomalu přestávalo kapacitně vyhovovat. Skutečně se podílel na koncepci budoucí nové zástavby a osobně dohlížel, aby se urbanistický návrh fyzicky v terénu dodržoval. Jednou prý Prahu opustil a po návratu zjistil, že geometři a stavitelé oproti plánu přidali jednu novou ulici. To jej sice zpočátku rozlítilo, ale potom se k věci postavil s humorem sobě vlastním. Protože ji král původně nenařídil a nenakázal, pojmenovali ji tak z jeho popudu Nekázankou…
V tomto bodě už legenda kulhá na obě nohy, protože Nekázanka se začala zastavovat až třicet let později po potvrzení zakládacích listin. Jak to tedy bylo s tím názvem doopravdy? Spojnice mezi Jindřišskou a ulicí Na Příkopě zřejmě neodvozuje svůj název podle nějaké skutečné události v životě českého krále, ale se vší pravděpodobností od samotného charakteru ulice a osob, kteří ji v samotných počátcích Nového Města obývali. Nemívala kdoví jak vynikající pověst, žilo se tu rozpustilým způsobem života a není vyloučeno, že ani o středověké prostitutky tu nebývala nikdy nouze. A to byl jen krůček k záhadně znějícímu jménu.
Oba paláce z obou stran ulice původně patřily Zemské bance
Pohled od Jindřišské ulice směrem k Příkopům
Původní Nekázanka se vyznačovala menšími domky pro chudší obyvatele města, a tudíž platila za místo „neukázněné, špinavé a nepočestné“. Dřívější skromnou zástavbu s úzkými domy časem vystřídaly větší a často i šlechtické nemovitosti v řadové zástavbě, které vznikaly scelováním původní velice zhuštěné parcelace. V současné době tu najdeme relativně masivní stavby z devatenáctého a počátku dvacátého století, v nichž začala převládat funkce administrativní v kombinaci s nájemným bydlením. Důstojným potvrzením společenské reprezentace je už samotné nároží Nekázanky s ulicí Na Příkopě, tedy její počátek na velice frekventované pěší zóně. Ten, kdo tu do ulice Nekázanka dnes vkročí, rozhodně nemůže mít pocit něčeho nečistého a špinavého.
Budovy na obou dvou nárožích patřily svého času jedné jediné finanční instituci, což potvrzují i dva spojovací můstky nad touto poměrně úzkou uličkou. Reprezentativní budovu Zemské banky království Českého postavili v létech 1894 – 1896 podle projektu Osvalda Polívky. Po dalších osmi letech se přikročilo k výstavbě protější secesní stavby podle dokumentace stejného architekta na protilehlém rohu.
Dřívější nízké chudinské domky nahradily honosné nájemní a administrativní budovy
Role Karla IV. při navrhování i realizaci Nového Města jistě neměla mezi jeho královskými současníky a jinými evropskými panovníky obdoby. Osobně se zasloužil o to, aby se stavělo za předem stanovených podmínek a aby zapojení do velkorysého projektu přinášelo stavebníkům, a to především řemeslníkům, tolik potřebné výhody. Přenést se sem do nové lokality měly z přetíženého Starého Města hlučné či jinak závadné provozy. Urbanistická základní koncepce spočívala v návrhu tří rozměrných prostranství charakteru tržiště, jež se dodnes zachovaly v podobě tří současných veřejných prostranství - Karlova, Václavského a Senovážného náměstí. Uliční síť tak propojovala jmenované tržiště mezi sebou a přirozeně respektovala i zástavbu, která tu již dříve existovala, včetně historických obchodních cest. Stavět se začalo v okolí Václaváku, populárního tehdy, stejně tak jako dnes.
Nekázanka, uváděná v některých starších pramenech i jako Nekázalka, se budovala v podobném stylu jako všechny ostatní ulice Nového Města. Domy měly průjezd do dvora, tvořily řadovou zástavbu s průčelním štítem, sedlovou střechu a často i sklep. Pravidlem bývalo zděné přízemí a vylehčená konstrukce dalšího jednoho patra, někdy hrázděného typu. Nejširší ulice dosahovaly až osmnácti metrů, na rozdíl od těch méně významných užších. Král Karel a jeho úředníci pro realizaci zástavby stanovili hodně tvrdé podmínky. Do jednoho měsíce po přidělení parcely, z nichž každé se tehdy říkalo „městiště“, musel stavebník zahájit realizaci svého objektu a do osmnácti měsíců už v něm bydlet. Za odměnu byl na to osvobozen na dvanáct let od placení daní.
Zbývá si jen položit otázku, kdo to všechno na Nekázance i v jiných novoměstských ulicích vlastně kontroloval. Pochopitelně středověk neznal naší současnou praxi, kdy je třeba předložit stavební dokumentaci příslušnému úřadu, počkat si, až ten ji schválí a teprve potom se pustit do stavebního díla. V tehdejším Novém Městě nemohl sledovat dodržování podmínek sám král, to by při jeho jiných nesmírně různorodých aktivitách ani nebylo možné. To dostali na starost úředníci městské správy. Ti obzvlášť dbali na to, aby vyvolení držitelé nových pozemků, zpravidla řemeslníci ze Starého Města, dodržovali stavební hranice, předepsané lhůty výstavby a mimo jiné i to, aby půjčky na stavbu domů nepřekračovaly poloviny hodnoty celé nemovitosti. Ani tehdy se stavebníci neobešli bez obdoby současných hypoték…
Zemská banka království Českého platila za luxusní symbol našeho bankovnictví
Celá ta velkolepá a také jinde v Evropě málo vídaná zástavba vznikajícího Nového Města neměla žádného hlavního projektanta, minimálně žádný takový není znám. Přesto se o některých jménech někdy spekuluje. Mezi jinými také o francouzském staviteli Matyáši z Arrasu. Karel jej do Prahy povolal kvůli jiné akci, stavbě nové katedrály svatého Víta. To byl úkol sice nesmírně náročný, ale při erudici renomovaného odborníka se mohl Matyáš alespoň částečně uplatnit i při rozsáhlé urbanizaci za staroměstskými hradbami, kdo ví…
V Praze se tehdy odehrával stavební boom, tedy něco, co města zažívají zpravidla jen jednou za několik set let. A šikovný Matyáš možná nechtěl zůstat stranou tohoto procesu, zahájeným samotným českým a německým králem.
Zdroje:
POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985.
SEMERÁD, Matouš; TAIBL, Pavel; MUSÍLEK Martin, odborný článek v časopise Staletá Praha, č. 2/2020
