Článek
Projíždět Plasy autem je v současné době mírně řečeno utrpením, zejména poté, když minete areál kláštera u Střely a začnete stoupat dál do serpentin směrem na Kralovice. Stačí chytnout nějaký pomalejší náklaďák a cesta se vám promění v pomalé a nikdy nekončící peklo. A když, nedej bůh, dojde před vámi k nějaké nehodě, zůstanete viset na místě a ani netušíte, kdy se cesta před vámi zase uvolní. To všechno by měl nový půl kilometru dlouhý most s železobetonovým obloukem a s rozpětím 180 metrů eliminovat, protože obchvat Plas se vyhne nejenom průjezdu zástavbou kolem kláštera, ale i nebezpečným serpentinám. Ani ne tří tisícovému městečku se notně uleví a jeho obyvatelé čekají na plánované dokončení mostu i obchvatu v roce 2028 jako na smilování.
Mostní konstrukce se stane výjimečným technickým dílem, ale staré památky dole v údolí zůstanou a budeme je moci obdivovat dál. Podobně jako v Nepomuku stál za rozvojem Plas cisterciácký klášter, do kterého přišli sem na odlehlé a všem větším sídlům vzdálené místo první bavorští řeholníci už v roce 1144. Klášter ve čtrnáctém století patřil mezi nejbohatší vrchnosti u nás a vlastnil na sedmdesát obcí v okolí.
Hrobka rodu Metternichů je umístěna v původním kostele v parku před klášterem
Jako řádnému hospodáři klášteru patřily i jím zakládané zemědělské dvory typu Hubenova. Ty pomáhaly vytvářet dostatečnou ekonomickou prosperitu. Období totální devastace jako za husitských válek nebo během války třicetileté se střídalo naopak s léty nevídaného rozmachu. Ten nejúžasnější rozvoj přišel za opata Eugena Tyttla během prvních desetiletí osmnáctého století, kdy areál nabyl základní obrysy své současné barokní podoby a po založení pivovaru si vedl skvěle i z hospodářského hlediska.
Když nebyl v rámci radikálních reforem Josefa II. klášter zařazen na seznam těch nejprospěšnějších institucí, jimž mnohonárodnostní monarchie dovolila přežít, přešel po svém zrušení, podobně jako desítky jiných u nás, do majetku náboženského fondu. Ten si vytkl svůj za primární cíl, a to najít pro klášter s jeho nabubřelým majetkem vhodného kupce. Nový majitel se objevil až v roce 1826, po více než čtyřiceti letech od odchodu mnichů, a soudě podle dalších událostí šlo o volbu prospěšnou pro areál, pro město i pro nového majitele. Klášter spolu s celým panstvím v dražbě nezískal nikdo méně slavný než samotný vídeňský kancléř Klement Metternich.
Areál kláštera při silnici od železářské huti
Bez ohledu na své diplomatické, společenské a politické vytížení, se všudypřítomný nejvyšší úředník monarchie vzorně staral o Plasy i o své hlavní západočeské sídlo v ne až tak vzdáleném Kynžvartě. Z plaského kláštera tak postupně vyrostl zámecký areál i s vlastním divadlem a z kostela svatého Václava zase rodinná hrobka. Původní svatostánek stojí v parku naproti klášteru s konventem a od areálu jej odděluje již zmíněná silnice se stoupáním k serpentýnám ke Kralovicím a k Žatci.
V rodinné hrobce leží ostatky více než dvaceti příslušníků rodu, který do této části Evropy přišel původně z Porýní na území dnešního Německa. A mezi nimi nechybí ani sám Klement Václav Lothar Metternich (1773-1859). Jako pragmatický a činorodý člověk založil kancléř při Střele železárny, které se proslavily, podobně jako Valdštejnova fabrika v Sedlci u Starého Plzence a zárodek Škodových závodů, zejména uměleckou litinou. Ale co nejpodstatnějšího, dávaly lidem z poměrně chudého okolí tolik potřebnou práci.
V bývalém pivovaru vzniklo Muzeum architektury a stavitelství
Město vždy žilo poněkud ve stínu sousedního sídla - devět kilometrů vzdálených Kralovic. Ještě začátkem dvacátého století Plasy usilovaly bez úspěchu o statut městyse, ale o třicet let později už prosazovalo přemístění sídla okresu z Kralovic do Plas. To se povedlo až v roce 1949 hlavně díky klášteru, který nabízel slušné podmínky pro chod administrativního aparátu. Respektu a slávy sídla okresního úřadu si užívaly pouhých jedenáct let, kdy ještě ani nebyly městem. Tím se staly až v roce 1960, to když přestal plaský okres existovat. Další přetahování s Kralovicemi dopadlo šalamounsky. Nový okres na severním Plzeňsku si k sobě přitáhlo město třetí v řadě, zato to největší. Nový okres dostal název Plzeň-sever a sídlil v západočeské metropoli.
Pohled na klášterní areál ze stavitelského muzea
Od roku 2015 můžete v bývalém pivovaru v areálu kláštera navštívit také Muzeum architektury a stavitelství jako součást pražského Národního technického muzea. Mnoho zajímavého je k vidění v Plasích. Nebo Plasech? I ten druhý tvar se občas používá, ale z gramatického hlediska správný není. Říkejme tedy raději podle pravidel spisovné češtiny „v Plasích“…
Zdroje:
KAHUDA, Jan. Kancléř Metternich a Plasy: ve světle soudobých dokumentů. Město Plasy, 2009
DROZDA, Robert; KORNATOVSKÝ, Ivo: Plasy známé – neznámé. Praha: Novela bohemica, 2017
Kostel v areálu při pohledu z okna muzea vlevo
