Článek
Správná odpověď: jeden, dva, nebo snad ještě více?
Úplně nesporné je to v případě dříve dřevěného a nyní kamenného mostu naproti Masným krámům. Ten navzdory očekávání a všem zvyklostem už žádné vody z Mlýnské strouhy nepřekonává a je tudíž z jedné strany zasypán a jen z té druhé otevřen jako opravdový most. Důsledně vzato se jedná „jen o jakýsi polomost“, u nějž Pražská ulice z náměstí dříve končila. Na rozdíl od současnosti dál pokračovala ven z města jako Poděbradova a po druhé světové válce jako ulice Marie Škardové, pojmenované podle majitelky řeznictví a také popravené účastnice protinacistického odboje. Této části dnešní Pražské ulice od hradeb k mostu přes Radbuzu se někdy říkalo i Mostní. Tady stávalo vyhlášené kino Hvězda ještě v dobách, než trh ovládly nadnárodní řetězce multikin. Hvězda proto, že se na fasádě původního Národního domu Československé strany socialistické jako symbol vyjímala už od roku 1922. Z populárního kinosálu už nyní zůstala jen ruina. Takže jeden Pražský most bychom na hypotetickém seznamu měli.
V místech hned za polomostem na bývalém Pražském předměstí stával charitativní objekt špitálu. Tudy se marně snažili proniknout husité v roli obléhajících válečníků a také se zde probil Mansfeld na začátku třicetileté války, aby se stal jediným úspěšným dobyvatelem města. Tady už bujel život ještě v dobách, kdy se plzeňské ulice teprve začínaly trasovat a formovat…Dostali jsme se tak k řece Radbuze, kde se dříve nacházelo přemostění, splňující předpoklady pro zařazení do našeho seznamu, tedy most číslo dvě.
Most se sochou Piety uprostřed byl ze strany okružních sadů zcela zasypán
Také mostu přes Radbuzu u dnešní křižovatky U Jána neřekl nikdo jinak než Pražský. Od toho kamenného Pražského u Masných krámů se lišil konstrukčně, a tak jej nazývali druhotnou přezdívkou „Železný“, což ale platilo až od roku 1889. Před tím tu stál jiný z kamene, takže „Pražské kamenné mosty“ měla Plzeň dva, a to hned blízko vedle sebe – jeden přes Mlýnskou strouhu, už dávno zasypanou, a jeden přes Radbuzu, která odtud směřuje k nedalekému soutoku s řekou Mží pod vodárenskou věží proslulého pivovaru pořád. Jenomže dnes na úplně stejném místě stojí most železobetonový a ten už se oficiálně Pražský nejmenuje.
Socha Jana Nepomuckého je nyní umístěna v uctivé vzdálenosti od mostu
Jaké jsou „Pražské“? Kdo se v tom má vyznat
Zatím jsme se dobrali k odpovědi, že v současnosti jen jeden, ale v minulosti byly dva. Pochopitelně v případě, že ten modernější železobetonový, jenž nahradil dřívější železný přes Radbuzu, nepočítáme. Je to trochu nespravedlivé, když převádí auta i prostředky MHD na stejném místě jako dřívější Pražský, ale budiž. A aby toho nebylo málo, hned vedle stojí mostní dvojice průtahu od Prahy na Rozvadov, té komunikace, která ještě v dobách před dostavbou dálnice působil historickému městu to pravé dopravní peklo. Konkrétní pojmenování nemají, vizuálně působí jako most jeden a když stojí vedle místa staršího Pražského mostu, klidně je můžeme nazvat stejným jménem, alespoň teoreticky, vždyť také směřují k Praze. A to není vše, zbývá ještě pěší lávka od Štruncových sadů do areálu pivovaru, umístěná nedaleko odtud. Tak se ten jeden původní most směrem na Prahu rozrost o další čtyři mladší, oficiálně bezejmenné.
Kdyby snad někdo hledal nějaký jiný společný jmenovatel, který by platil pro oba dva autentické „pražské“ mosty současně, tedy kromě stejného názvu a cesty směřující k hlavnímu městu, tak i ten existuje: je jím socha Jana Nepomuckého. Plzeň ji získala jako repliku už dva roky poté, když sochu západočeského světce od sochaře Brokoffa umístili na pražský Karlův most v roce 1685. Podle ní vznikla plzeňská kopie s nezáviděníhodným osudem, který ji předurčil k přesouvání z místa na místo. Ta socha – kopie byla několikrát přemísťována v souvislosti se změnami křižovatky U Jána, které ostatně dala i polooficiálně používané jméno, přestože u ní ten kamenný památník již hodně dávno nestojí. Snad už konečnou polohu si svatý Jan Nepomucký našel právě na Pražském mostě u Masných krámů. Kromě jeho sochy tam ještě stojí i barokní plastika Pieta, nahrazená od roku 1987 pískovcovou kopií.
Most přes řeku Radbuzu s budovami od levé strany: Krajské ředitelství Policie ČR, Městské lázně v havarijním stavu, funkční poliklinika Denisovo nábřeží
Světec na třech místech jedné ulice
Jan Nepomucký symbolicky orámoval historickou plzeňskou Pražskou ulici hned třikrát. Svou někdejší polohou na křižovatce U Jána, tedy u řeky Radbuzy na začátku bývalé ulice směrem do centra, potom současným umístěním u mostu přes Mlýnskou strouhu někde uprostřed trasy a nakonec na jejím konci, kde tvoří součást výzdoby rohového domu v ústí této ulice na náměstí Republiky. V celoevropském měřítku nejznámější český světec sice není s největším městem západních Čech spojován přímo, zato s jeho okolím v míře vrchovaté. Už jeho jméno podle ne příliš vzdáleného rodiště, v němž jeho otec Velflín, se vší pravděpodobností potomek německých kolonistů, zastával funkci rychtáře někdejšího Pomuku a dnešního Nepomuku.
S krajinou kolem Plzně spojuje jediného světce, který může být zobrazován s pěti hvězdami okolo své hlavy, také poslední etapa jeho životní pouti. Podobný atribut pěti hvězdiček může být výjimečně povolován už jenom pro samotnou Pannu Marii, matku Ježíše Krista. U krále Václava IV upadl v nemilost, alespoň formálně, kvůli urychlenému jmenování nového opata, jehož si zvolili mniši kladrubského kláštera. Královi tak zkřížil jeho plány o obsazení opatského postu svým člověkem, když zamýšlel vytvořit nové biskupství v Kladrubech.
Obě místa proslavená svými kláštery, Nepomuk a Kladruby, se nachází jen několik desítek kilometrů od města, o jejichž Pražských mostech tento text vypráví…
Pohled na most z opačné strany směrem ke křižovatce U Jána, té se tak říká kvůli dřívějšímu umístění sochy světce Jana Nepomuckého
Zdroje:
LIŠKA, Miroslav. Plzeňské mosty a lávky. 1. vyd.: Starý most s.r.o., 2014
Památkový katalog: Pražský most se sochou Piety [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
